Avatar uživatele
paul1

Proč jsou v němčině používaná spojená, či složená slova?

Problém je tyto slova přeložit, např. slovo überdurchschnit­tlich znamená nadprůměrný. Když to slovo rozložíte, tak
über znamená nad
durch znamená skrz
a schnittlich znamená střih (u nás se lidově říká pažitce – šnitlich, nebo šnitlík).
Tak podle tohoto rozebrání slova se překladem dostanete … no nikam

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, EKSOT123 před 930 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Proč? Protože jde o jiný typ jazyka, nejen o jazyk germánský, ale z hlediska typologie v češtině převažuje jazyk flektivní, koncovky vyjadřují více gramatických funkcí – rod, životnost, pád, vzor atd. než v němčině.

Složená slova jsou v němčině jsou častější než v češtině. Skládání slov má svá pravidla. Němčina nestanoví, kolik slov může být v jedné řadě.

Složená slova jsou znakem hutnosti informací -význam, který by jinak vyžadoval konstrukci vytvořenou z několika slov, takže myšlenku lze vyjádřit jediným slovem. Slova uprostřed se nemusí skloňovat – i když nejde vždy o spojení 1. p. u jmen, tedy je to zřejmě snazší – zkracování a zjednodušování.

Čeština je tímto způsobem mnohomluvnější, květnatější – používá se celá věta místo dlouhého složeného slova.

Něco jsem si oprášila z němčiny.

"Němčina je na pomezí mezi flexivními a izolačními jazyky. Výstižná se nám v tomto ohledu jeví
jazyková typologie, kterou uvádí ve své publikaci J. Černý (1998). Podle něj bychom
němčinu zařadili k jazykům flexivním analytického typu.

Němčinu hodnotí jakožto typologicky smíšený jazyk také německá lingvistika.
(Huneke-Steinig, 2010; Krumm a kol., 2010) V rozporu s tím, co jsme nyní uvedli,
považuje J. Vintr (2001) němčinu pro hojný výskyt kompozit za polysyntetický jazyk".

https://theses­.cz/id/2b0xxn/14898942

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Kelt

Němčina skládá slova a výsledek nemusí být hned pochopitelný a jasný a rozklad na jednodušší slova, kterým rozumíme, nám nemusí dávat smysl. Ale každý jazyk je jiný a má jiná pravidla. Podobně třeba v chemii se vlastnosti sloučeniny liší od vlastností prvků – voda je sloučeniny vodíku a kyslíku a to jsou plyny – to jen analogie. Tak se nediv.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Arne1

Prostě je to tak zvykem

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
EKSOT123

To se vám teda povedlo, excelentní! Šmitlich je zkomolené české slovo, německy je to Schnittlauch. Od slova řezat (schneiden) a Lauch (pórek a přípona k názvům různých česneků a cibulovitých rostlin). Ale Durchschnitt je průměr, či průřez. Jak píšete durch – skrz , Schnitt – řez. Takže to slovo je docela srozumitelné, podobně jako většina dalších složenin.
Ale jinak je to zajímavý námět. Myslím, že u nich lze skládat slova téměř libovolně, je to jedna z nejzajímavějších specifik jejich jazyka. Zatímco v češtině a jinde jsou složeniny často velmi legrační zajímavá slova (jako větroplach, budižkničemu, darmošlap, držgrešle, rozumbrada, mateřídouška, lomikámen mrakodrap,…), tak v němčině nalézt nějakou složeninu která by vzbudila pozornost asi nebude tak snadné. Přesto se občas zadaří a taková slova se stanou populární, Jako: Erbsenszähler, Bananenbieger, Ameisentätowierer ,…
Pro legraci jsem dal hledat nejdelší německé složeniny, je to fakt psina: https://www.ma­ennersache.de/la­engste-deutsche-woerter-11233.html?gclid=­CjwKCAjwhOyJBhA4E­iwAEcJdcbw7tTc02up­Vo2778f6aBCwe­y99FpUnUw75Yuv­JH4vlSbAree8m7-xoCNZcQAvD_BwE

Upravil/a: EKSOT123

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Katy81

…inak, ohľadne toho überdurchschnit­tlich, už to tu napísal/a EKSOT123.
nie je to spojenie durch a schnittlich, ale

  • über
  • Durchschnitt

Pričom Durchschnitt je spojením predpony durch, čiže skrz a Schnitt, teda rez.

Prípona -lich sa používa na označenie, že niečo „má čosi do činenia“ so základným slovom, prípadne že existuje určitý vzťah k tomu, čo označuje podstatné meno, z ktorého je dané prídavné meno vytvorené.

Teda durchschnittlich je vytvorené z podstatného mena Durchschnitt, čiže priemer, a znamená teda, že to, čo označíš ako „durchschnittlich“, má vzťah k priemeru ako takému, čiže je to priemerné.

7

Len v jednom EKSOT123 opravím resp. doplním – Schnittlauch JE nemecké označenie pažitky, preto sa z toho aj odvodilo hovorové šnitlich.

Ale určite to pomenovanie vzniklo presne tak, ako napísal/a – Schnitt znamená rez a Lauch znamená pór. Pažitka sa zrejme predkom podobala na pór a keďže sa pažitka vždy reže, bolo nové meno jasné :D

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
EKSOT123

Zrovna jsem si vzpomněl na pěkné slovo, které jsem kdysi slyšel. Jen doufám, že to píšu správně) : Hottentottenpo­tentatenstante­atentäter = atentátník tety hotentotského potentáta.

Avatar uživatele
Rilika25

Příspěvek smazán administrátorem.

Avatar uživatele
Rilika25

Příspěvek smazán administrátorem.

Avatar uživatele
Katy81

Každý jazyk proste funguje inak, na iných princípoch, každý sa inak vyvíjal.
Nemčina s mnohými inými jazykmi – narozdiel od napr. slovenčiny alebo češtiny – patrí k takzvaným aglutinačným typom jazykov. Aglutinačný znamená „lepiť dokopy“, z latinského agglutinare. V týchto jazykoch sa teda často jednotlivé samostatné slová lepia dohromady.

Za mňa obľúbené nemecké spojené slovo je „Abwasserleitun­gverschmutzun­gbeseitigungsplan“, čo znamená "Plán na odstránenie znečistenia kanalizácie (príp. ešte dlhšie – systému odvádzania odpadových vôd).

Podobne vytvorené zloženiny nájdeme napr. v maďarčine – folyamatellenőrzé­siügyosztályve­zetőhelyettes­képesítésvizsgá­lat (vraj, ja maďarsky nehovorím – preskúmanie kvalifikácie zástupcu vedúceho oddelenia procesnej kontroly), alebo v dánčine – ejendomsservi­ceassistentud­dannelsen (vzdelávanie asistenta realitných služieb). A takto by sme mohli pokračovať ďalej :)

Avatar uživatele
paul1

Mně se zdá, že si to trochu zkomplikovali. Já ovládám tzv. kuchyňskou němčinu, domluvím se, ale tyto složeniny mi vždy dělají potíže.

Nový příspěvek