Historie úprav
Odpověděl/a – 10.září 18:05
Proč? Protože jde o jiný typ jazyka, nejen o jazyk germánský, ale z hlediska typologie v češtině převažuje jazyk flektivní, koncovky vyjadřují více gramatických funkcí – rod, životnost, pád, vzor atd. než v němčině.
Složená slova jsou v němčině jsou častější než v češtině. Skládání slov má svá pravidla. Němčina nestanoví, kolik slov může být v jedné řadě.
Složená slova jsou znakem hutnosti informací -význam, který by jinak vyžadoval syntaktickou konstrukci z několika slov, lze vyjádřit jediným slovem. Slova uprostřed se nemusí skloňovat – i když nejde vždy o spojení 1. p. u jmen, tedy je to zřejmě snazší. Tedy zkracování a zjednodušování.
Čeština je tímto způsobem mnohomluvnějí – používá se celá věta místo dlouhého složeného slova.
Něco jsem si oprášila z němčiny.
Odpověděl/a – 10.září 18:07
Proč? Protože jde o jiný typ jazyka, nejen o jazyk germánský, ale z hlediska typologie v češtině převažuje jazyk flektivní, koncovky vyjadřují více gramatických funkcí – rod, životnost, pád, vzor atd. než v němčině.
Složená slova jsou v němčině jsou častější než v češtině. Skládání slov má svá pravidla. Němčina nestanoví, kolik slov může být v jedné řadě.
Složená slova jsou znakem hutnosti informací -význam, který by jinak vyžadoval konstrukci vytvořenou z několika slov, takže myšlenku lze vyjádřit jediným slovem. Slova uprostřed se nemusí skloňovat – i když nejde vždy o spojení 1. p. u jmen, tedy je to zřejmě snazší – zkracování a zjednodušování.
Čeština je tímto způsobem mnohomluvnější, květnatější – používá se celá věta místo dlouhého složeného slova.
Něco jsem si oprášila z němčiny.
Odpověděl/a – 10.říjen 11:11
Proč? Protože jde o jiný typ jazyka, nejen o jazyk germánský, ale z hlediska typologie v češtině převažuje jazyk flektivní, koncovky vyjadřují více gramatických funkcí – rod, životnost, pád, vzor atd. než v němčině.
Složená slova jsou v němčině jsou častější než v češtině. Skládání slov má svá pravidla. Němčina nestanoví, kolik slov může být v jedné řadě.
Složená slova jsou znakem hutnosti informací -význam, který by jinak vyžadoval konstrukci vytvořenou z několika slov, takže myšlenku lze vyjádřit jediným slovem. Slova uprostřed se nemusí skloňovat – i když nejde vždy o spojení 1. p. u jmen, tedy je to zřejmě snazší – zkracování a zjednodušování.
Čeština je tímto způsobem mnohomluvnější, květnatější – používá se celá věta místo dlouhého složeného slova.
Něco jsem si oprášila z němčiny.
–
"Němčina je na pomezí mezi flexivními a izolačními jazyky. Výstižná se
nám v tomto ohledu jeví
jazyková typologie, kterou uvádí ve své publikaci J. Černý (1998). Podle
něj bychom
němčinu zařadili k jazykům flexivním analytického typu.
Němčinu hodnotí jakožto typologicky smíšený jazyk také německá
lingvistika.
(Huneke-Steinig, 2010; Krumm a kol., 2010) V rozporu s tím, co jsme nyní
uvedli,
považuje J. Vintr (2001) němčinu pro hojný výskyt kompozit za
polysyntetický jazyk".