Jste schopni si říct „co bylo, to bylo“ a udělat za problémem tlustou čáru, nebo zásadně nezapomínáte?

Problém je v tom, že za tím, co jsem udělal tlustou čáru, si už nějak nevzpomínám. Jeden by rád za něčím uděl rád tlustou čáru, ale dlouhodobá paměť je sviňa. Jukne na tebe, aniž by sis to přál. Ale jo, některé problémy jsem si už aspoň vyřešil a vědomě si na ně nevzpomínám.

„Co bylo, to bylo“ nestačí. Vždy a za všech okolností by v těchto situacích měla v prvé řadě následovat dobrá vůle anebo alespoň snaha férově vysvětlit, jak to ve skutečnosti vlastně bylo.

Upravil/a: zjentek

Zapomínat je lidské. Odpouštět božské. Udělat za něčím tlustou čáru neznamená zapomenout. Zapomění vede k opakování, zejména chyb. Minulost má být zdrojem a poučením. Zapomínání tento efekt potlačuje.

Ano, neuměla sem to vždy a ani teď to nejde hned u všeho, ale umím bez výčitek zapomenout i nemalé křivdy a je to velmi osvobozující!