Co mám dělat v situaci, při které někoho naštvu a vím, že mám stoprocentní pravdu?

Mýlíš se, nabídka pomoci člověku, který
o pomoc nestojí, je vždycky obtěžováním.

… jako když půjdu na záchod močit, a ty mi nabídneš, že mi ho podržíš (jsem v situaci, že mi jen nabídneš pomoc), tak to je nejen obtěžování, ale někdo by na tebe zavolal policii >>> takže z toho plyne, že tvoje dedukce je špatná, je nalezen minimálně jeden případ, kdy je to nejen špatné, obtěžující, ale i pohoršující a někdy i na prokurátora (co kdybych byl nezletilý) … za nás se říkalo, že „aktivní blbec je horší jak třídní nepřítel“, a ty, jak se zdá, aktivitou jen sršíš …

Nemám co dodat, pokud nabídneš pomoc a v případě jejího odmítnutí jdeš hned na internet abys pohoršeně referoval o tom jak si někdo vůbec dovolil tě odmítnout místo aby poslušně sklopil zrak a přijal beze zbytku projev tvého nezištného dobrodiní.

Vzpamatuj se už trochu … tohle není v pořádku. Zajímáš se o spoustu pojmů, načni se trochu zajímat o EMPATII, potřebuješ ji.

Upravil/a: anonym

Asi ti ještě nedošlo že tento svět je takový,jak se říká,za dobrotu na žebrotu,na každýho se vy.rat a bude ti lépe.

Pokud jsi četl komixové Rychlé šípy kteří se snažily dělat dobré skutky, patřilo to k jejich charakteru. Ta tvoje nabídka pomoci může být pro někoho nepříjemná. Někdo nepotřebuje pomoc, jiný byl okraden, zbit. Lidé jsou opatrní a nedůvěřiví. Určitě máš pěkné přesvědčení, snažíš se člověku pomoci. Ale ani ten duchovní nechodí od jednoho ke druhému a neptá se, zda nepotřebují pomoc.