Znám několik jedinců, kteří měli v životě ( podle mne) víc štěstí než je v populaci běžné. Totéž by se dalo říci i o jejich rodičích. Nejedná se o ojedinělý případ, ale dá se říct, že je to pravidelně rozloženo po celou dobu života.
| Zajímavá 8Pro koho je otázka zajímavá? annas, Andělé, johana 56, briketka10, dubraro, anonym, still, Altair-AC před 3335 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Nikdy jsem o tom nepřemýšlela. Záleží na tom, co si každý pod pojmem štěstí představuje. Štěstí je těžké popsat, to je pocit, který existuje v určitém čase.
Je možné, že se dědí „geny“ štěstí..
„Našli jsme silné důkazy o tom, že významnou roli v našem pocitu životního štěstí hraje genetika,“ konstatují vědci z De Neveova týmu ve své zprávě. Jejich pokusy totiž prokázaly, že gen 5-HTTLPR aktivuje i produkci serotoninu, jehož hladina ovlivňuje části mozku zodpovědné za pozitivní emoce, včetně optimismu.
De Neve netvrdí, že existuje cosi jako „gen štěstí“. Vyslovil ale hypotézu, že náš pocit optimismu nebo naopak deprese závisí na tom, zda máme „dlouhou“, nebo „krátkou“ formu genu 5-HTTLPR. Vychází z toho, že ti, kdo mají jeho delší formu, jsou lépe chráněni před depresí. Opatrně ovšem dodává, že tento faktor ovlivňuje naše optimistické založení možná z jedné třetiny. Teď ještě zbývá zjistit, jak se na něm vedle genetiky podílí prostředí."
http://archiv.ihned.cz/c1-59627320-stesti-je-mozna-dedicne
–
"Štěstí je dědičné?
Psycholog a psychoterapeut Alexej Borisov odpovídá:
"Ano, je to možné! Samozřejmě, existuje takový pojem, jako je rodinné
příběhy a opakování těchto rodinných příběhů ve svém vlastním
životě. Pokud rodiče byli nešťastní, tak to předají svým dětem. Ale je
možné být šťastný nehledě na to. Všechno záleží na člověku, na jeho
touze, pohnutkách, nakonec i na psychoterapii. Člověk, který chodí
k psychiatrovi, si rozumí, mění se a stává se do jisté míry
šťastný.
Pokud jste neměli štěstí a nezdědili jste emocionální chování,
netrapte se. Vědci na celém světě jsou jednoznačně přesvědčeni, že
aktivní, laskaví, vyrovnaní a pracovití lidé jsou mnohem šťastnější.
V každém případě, štěstí nelze koupit, je však možné si ho
„schovat do zásoby“ na horší časy. Nebraňte se proto novým dojmům a
emocím
Číst všechno: https://cz.sputniknews.com/czech.ruvr.ru/2013_10_18/Stesti-je-dedicne/
Upravil/a: annas
| 0 Nominace Nahlásit |
Štěstí jako fenomén stěží může být dědičné. Ale může být dědičný „pocit štěstí“. Je dokázáno, že někteří lidé jsou šťastní tzv. „chorobně“, od přírody. Že jsou tak nastavení geneticky. Už si nepamatuji kde jsem to četl, ale když bude zájem, mohu dohledat.
|
4Kdo udělil odpovědi palec? briketka10, ToshiV, Jiří Bohumil, Michala11
před 3335 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Pocit štěstí, jako stav mysli a psychiky asi ano. Ale ve smyslu nějakého zisku, náhod a výher, na což asi Tvá otázka míří, ne. To jde pak opravdu pouze o náhodu a ta dědičná určitě není.
| 0 Nominace Nahlásit |

Ne. Pro nějaké srovnání by bylo nutné nejdříve definovat co je to štěstí. Někdy se to tak může zdát vnějšímu pozorovateli. Většinou však tito lidé mají pozitivní přístup k životu a bývají úspěšnější. Vlastnosti, které k tomu vedou, mohou být dědičné.
| 0 Nominace Nahlásit |
V jednom kasinu na vodě, relativně blízko od pobřeží Chicaga, jsem přišel k obrovskému jmění. Nepotkalo to mé předky a ani o potomcích nebudu tvrdit, že je něco podobného potká a definitivně osvobodí od lopat.
Jo tak, ty se ptáš na štěstí. No tak to nevim, možná jsou taky šťastni ;)
Upravil/a: zjentek
|
1Kdo udělil odpovědi palec? briketka10
před 3334 dny
|
0 Nominace Nahlásit |

Osobně si myslím, že od rodičů spíše přejímáme životní postoj – takže i postoj ke štěstí; to, co za štěstí považujeme, otevřenost novým zážitkům (které ve výsledku mohou přinést „štěstí“), na druhou stranu některé vlastnosti našeho temperamentu (který dědičný je) mají k dosažení štěstí blíže než jiné – např. optimismus, veselost, uvolněnost, přátelskost, všímavost…
|
0
před 3326 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ona je zásadní otázka, co kdo považuje za štěstí. Je třeba vždycky
upřesnit a specifikovat, jaké štěstí má člověk na mysli. Někdo myslí
štěstím fakt, že je člověk šťastný. Někdo má na mysli štěstí jako
protiklad smůly. I lidé s velkou smůlou bývají šťastní.
No už tě dál nebudu trápit, to by asi bylo moc na tebe:-D
|
0
před 404 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Neplést si pojmy! Být šťastný, nemusí znamenat mít štěstí. Ani
neplatí, že kdo má štěstí, je šťastný. Velice často je to tak, že ti
největší šmejdi, co nikdy nebyli šťastní, mívají největší
štěstí.
Štěstí nerovná se „šťastnost“, pocit blaženosti. Štěstí je jen
pouhá náhoda, která nepřičiněním člověka zapřičinila, že onen
člověk např. vyhrál ve Sportce. Nebo že ho auto nesrazilo při vyjetí mimo
silnici, ale že ho minulo. To bylo štěstí. Štěstí je protikladem smůly.
Nic víc, nic míň.
Být ale šťastný, to je něco úplně jiného než štěstí. Být šťastný
znamená být SPOKOJENÝ. Obrovské % lidí je šťastných, ač v životě
měli pramálo štěstí a naopak je od narození provázela jen samá
smůla.
Ale k otázce: Ne, štěstí dědičné není.
No ale jinak ti předci měli taky zprdele kliku a já nic (takovýho) nedědil, takže tak či tak, štěstí se dědí asi pomálu. Jak vtip jako? ;)
| annas | 5282 | |
| Kepler | 2867 | |
| Drap | 2744 | |
| quentos | 1817 | |
| mosoj | 1594 | |
| led | 1402 | |
| marci1 | 1384 | |
| aliendrone | 1230 | |
| elkon | 1217 | |
| zjentek | 1186 |
| Astronomie |
| Fyzika |
| Jazyky |
| Matematika |
| Sociální vědy |
| Technické vědy |
| Ostatní věda |