Avatar uživatele
anonym

co je posvícení

co je tradice posvícení

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 0 před 4065 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
LuciJe

Posvícení je vzpomínková slavnost posvěcení kostela. Na rozdíl od poutě, kterou se připomíná světec, kterému je kostel zasvěcen. Posvícení se slaví ve výroční den posvěcení kostela. Dostavba kostela byla pro obec mimořádná událost, stavbě věnovali mnoho peněz a práce. Existence kostela vyzvedla význam obce, vždyť se stal kulturním a společenským centrem obce. Obvyklými atributy posvícení jsou posvícenské koláče, místní speciality, taneční zábavy a průvody s maskami. V některých regionech při této slavnosti figurují i zvířata jako beran, houser, kačer nebo kohout.

Traduje se, že první posvícení slavil při svěcení chrámu v Jeruzalémě král Šalomoun. Vzhledem k nejednotnosti oslav posvícení a tudíž nepracovních dnů v rámci císařství nařídil císař Josef II. roku 1786 slavit posvícení třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla; odtud se odvozuje také často používaný termín Havelské posvícení. V nové době v obcích, kde není známé datum posvěcení kostela se drží dále tzv. císařského posvícení, jinak přešli k oslavám na den známého data.

Na Moravě, např na Slovácku se při posvícení říká hody a celý svátek organizují tzv. stárci a stárky tj. mládenci a dívky. Na Horácku nebo Brněnsku se používají názvy stárek, stárková, místy k nim přistupují i mládek a mládková. V některých lokalitách se termín posvícení směšuje s termínem poutě.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/P osv%C3%ADcen%C3%AD

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Dandi

Podle legendy slavil první posvícení Šalamoun, když světil svůj chrám v Jeruzalémě. Každý rok v ten stejný den pak pořádal hostinu pro své přátele na počest vysvěcení chrámu.
Jak již tato legenda naznačuje, posvícení byla výroční slavností, která se slavila v neděli před nebo po svátku světce, jemuž byl zasvěcen místní kostel.

Posvícení bývalo jedním z nejoblíbenějších svátků prostého venkovského lidu, kterým zároveň oslavovali ukončení polních prací. Posvícení v Čechách a hody na Moravě se slavívaly na podzim, tedy v období kdy již byl nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky a vajec, zralé švestky na povidla a vykrmené husy na pekáč, zkrátka ideální doba na posvícení.

Za starých časů se posvícení slavilo téměř v každé farnosti v jinou dobu. Lidé chodili na posvícení konaná v okolních obcích nejen aby navštívili své příbuzné a přátelé nebo aby něco utržili prodejem různého zboží, ale také proto, že se jim díky této slavnosti naskýtala možnost dobrého jídla a zároveň odpočinku od práce. A tím, jak se lidé bavili, pracovní morálka trpěla. Císař František Josef II. chtěl nějakým způsobem sjednotit oslavy v celé zemi a proto roku 1787 vydal nařízení, kterým lidu nařídil slavit posvícení v jeden čas. Termín stanovil na neděli po svátku svatého Havla. Poslušní poddaní přijali toto nařízení velice nadšeně. Od té doby slavili třetí neděli v říjnu tzv. „císařské hody nebo také havelské posvícení“ a mimo nich dál i svoje místní posvícení tzv. „naše posvícení“.

Zdroj: http://www.ceske-tradice.cz/cz /k2,33,163-posviceni-a-hody/

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Attack-design

slavnost svěcení kostelů a chrámů

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek
Zajímavé otázky v kategorii Kultura a společnost