Co je podle vás svědomí? Díky..

to nosíme v sobě někdy máme špatné někdy dobré -podle toho jak konáme …to je to co nám našeptává udělej to tak, abys byl spokojen nejen ty ale i okolí a pak máš to nejlepší svědomí
…jsou to takové naše vnitřní myšlenky a „pochody“

Udělám někomu nějakou děsně ošklivou,podlou věc,vědomě.Poté usínám dvěma způsoby:lehnu si a usínám jak mimino,nemám žádné svědomí.Druhý způsob,ležím,myslím na tu podlost,převaluji se,tak nějaké svědomí mám.Podle mě je svědomí stav mysli.Ale je možnost se s tímto stavem vypořádat.Tím,že vše uvedu na pravou míru.To,co známe z Mrazíka,že teď půjdu a budu konat dobré skutky,není ono vyrovnání se.Přiznáním se,postavení se k problému,který nás „žere“ čelem.

Svědomí je vědomí mozku,které si s námi pohrává při našem konání a rozhodování.Takhle bych to řekla já.

Svědomí chápu jako vlastní já.

Každý ho má asi trochu jiné. Já mívám se svým svědomím dost časté problémy. Naopak znám i takové, kteří snad ani svědomí nemají.

To je Pavle něco, co řídí moje další kroky. Svědomí. Když jsem přecitlivělý na hlasy svědomí, tak to znepříjemňuje život. Každou hodinu, každou minutu. A nejvíc, když jsem sám. Tohoto jsou si vědomi ti, po kterých zůstávají spáleniště, kde roky neroste tráva. Oni zneužívají toho, že jiní se budou trápit. A říkají si; no však mu dejme, víc a víc! My z toho máme radost. Z čeho radost? Když ukazujeme světu jak jsme tvrdí, že jsme se nemýlili. Držíme při sobě. Ale já s nikým takovým, kdo by mě neustále ovládal tím psychologickým; ‚tys udělal chybu‘ nemůžu držet. Kdo je na světě, aby mě přesvědčil o tom, že musím mít špatné svědomí? Je někdo takový? To bylo. A snad už nikdy nebude. Bylo to za krále Nabuchodonozora, to bylo za komoušů. Pojď, a sděl mi, co jsem ve svém životě udělal tak špatného aby ses mě zeptal: A co svědomí, netrápí tě?

Je to něco v nás, co nám brání dělat věci, za které bychom se potom styděli či museli omlouvat.
Podle mne je důležitější čisté svědomí než čistá okna na baráku 🙂

Třeba někoho přejedeš autem, nebyla to tvoje vina a stejně už to z hlavy nevyženeš, bude se to tam, vynořovat a stokrát se budeš ptát zda tomu nešlo zsbránit. Pokud jsi dobrý člověk, svědomí tě stejně bude prověřovat po hodně dlouhý čas. A myslím, že i ty vrahy musí to svědomí „žrát“, nevyhne se mu nikdo a z hlavy nevymaže.....