Tak včera naposled. Zavřela jsem dveře známé, a možná jsem tu chtěla ještě chvíli být. Tak sbohem …

Annas, sice jsme se moc nepoznaly, ale patřila jste sem – a budete tu chybět, zejména nám starším. Dík za Vaše rady i za spoustu informací, na které bych jinak asi těžko narazila.
Ať se Vám po nás moc nestýská – když už jste se rozhodla, doufám, že to bylo rozhodnutí správné.
A kdybyste se někdy rozhodla vrátit, tak adresu určitě nezapomenete. Snad tu někdo z nás ještě bude, a určitě Vás rád uvidí… Ať se daří!

Dobrý den Annas vykašlite se tu na vše co jste tu zažila my vás tu potřebujem a taky podpoříme jen nám neodcházejte. moc nám budete chybět opravdu vratte se nám a neodcházejte.

Já vám to Annas vymlouvat nebudu, vím, že jste se poslední dobou dost trápila úrovní odpovědí a otázek,,tak vám jen přeji, abyste si hezky odpočinula, nabrala nové síly a co nejdříve se vrátila,,budu čekat,,,M.

Je mi to opravdu moc líto,kdo mi bude rozšiřovat vědomosti?Copak mě můžou takové otázky napadnout?Hle­dat,pátrat a uještě se přiučit.Převeliká škoda.Já doufám ,že nashledanou!!!!
Doplňuji:
Registrovaly jsme se obě ve stejném měsíci a roce.

Upravil/a: anonym

Tri slová:
Budete chýbať. Škoda.
PS.
Je vo vaše rozhodnutie. Ale dúfam, že aspoň občas sa „anonymne“ pozriete sem, prípadne opäť dáte „nesúťažnú“ vedomostnú otázku. Budem postrádať aj vaše odpovede.

Paní Anno, zcela se ztotožňuji s vyjádřením „kropítka“ a ihned také ode mne dostala bodík. I když mám pocit, že jsme si v názorech docela blízko, vězte prosím, že s Vaším nynějším postupem se neztotožnuji. Ne sbohem, nýbrž určitě časem na shledanou.