Proč bohaté země neprodávají levné zboží?

Protože bohaté země logicky často nepředstavují levněšjí život a náklady (nebo míň nákladů). Měna je někde jinde, průměrné mzdy a majetky občanů jsou někde jinde, průmysl atd. jsou jiné. Často je toho víc k dispozici, kvantita i kvalita (no, né nezbytně). Životní náklady jsou větší – ale taky kvalitnější, propracovanější – systematičtější, bezpečnější, čistotnější, atd. Hlavně třeba samotné větší náklady státu a to včetně sociálního systému a zabezpečení, kam samozřejmě počítám i zdravotnictví, školství, služby (což se podepíše na té méně, na cenách, atd). Vyspělost, infrastruktura a X věcí s tím spojených něco stojí (a víc toho přináší). V chudších zemích mohou mít nižší náklady (i výrobní), ale taky i mnohem nižší požadavky, nižších náklady (třeba na zaměstnaních, horší služby, horší produkce) nevyspělost, zastralost, obecně levnost (v negativním smyslu), atd.

Stát je bohatší, lidi jsou bohatší – a můžou si toho dovolit víc koupit, i když je to „drahé, dražší“ (což je relativní). Rozuměj, že pro někoho bez peněz nebo někoho, kdo pochází ze země, ke je průměrný plat třeba 7 tisíc v Kč (i míň) a kupní síla někde jinde, bude dražší všechno… když průměrný plat v té zemi je třeba 45 tisíc nebo vyšší. Ale v té jeho zemi musí ceny odpovídat jeho (tedy průměrné) mzdě. U něj je třeba skoro všechno (nebo třeba základní potraviny a zboží) třeba 3× nebo 4× levnější, ale taky má třeba i o tolik nižší plat a když to nějak přepočítáme tak i o tolik horší kvalitu života, služby (zdravotní služby/nemocenské, léky, školu, důchod, pojištění, nedostupnost různého druhu zboží, potravin, atd).

Jsou tam daně (vyšší nebo víc), je zde dražší práce (rozuměj větší mzdy, větší náklad pro firmy, ale větší příjmy pro jednotlivce; zkrátka pracovní síla je někde jinde), nabídka a poptávka se dost liší (a můžou si dovolit být vyšší), totéž konkurence/schop­nost a tuna dalších věcí.
Obecně by vyspělá a bohatá země měla být (podle mě) docela levná. Tj. bohatá, kvalitní, ale s dobře dostupnými věcmi, nižšími náklady atd. Jenže tak to čassto ve vyspělých zemích není. A většinou vyspělost, kvalita života, míra platu, atd. celkově odpovídají cenám, jejich výši. Ve velmi vyspělých zemích se ceny budou dost lišit od zemí třetího světa.
Avšak úroveň bohaství státu (i to, jak je na to nahlíženo), stejně jako průměrné ceny se mohou lišit, pramenit z vícero faktorů, může se lišit vnímání na tuto problematiku i situace mohou být jiné (rozhodně nemusí platit, že čím vyspělejší a bohatší stát, tím je tam vše dražší – a ani by nemělo).

Upravil/a: Disraeli

Když odmyslím to, že „země prodávají“, tak odpověď je vlastně úplně jednoduchá – zákonitosti GLOBÁLNÍ ekonomiky. To je ale na celou knihu, spíše rovnou na celou knihovnu. 😐

Protože, poněkud, nerozumíš cenotvorbě. 🤦‍♀️

Čím se liší, například, Švýcarské spříseženectví od Bosny a Hercegoviny? No, ano: průměrnou mzdou. Ve Švýcarském spříseženectví je průměrná mzda Kč 200,175.00, v Bosně a Hercegovině Kč 17,510.00.

Přepočteno na hodinu práce (160 hodin měsíčně) je to Kč 1,250.00 vs Kč 110.00 (zaokrouhleno).

To je hrubá mzda, ale celkové náklady na zaměstnance se liší ještě výrazněji, protože na „západě“ platí zaměstnavatel delší dovolenou na zotavenou, platí nějakou náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti etc. etc. etc. Tak když to – jenom tak pro představu – trefím na Kč 2,000.00 vs Kč 160.00, bude to hodně reálný předpoklad. Tak jako v průměru.

No a teď si vezmi dovoz nějakýho indickýho šuntu, co se prodává v Africe, třeba motorky:

Richard Hammond si v Mozambique Special (The Grand Tour) koupil v Mosambiku indickou motorku TVS HLX 125 za GBP 800.00 (Kč 24,000.00), z čehož byl neskutečně nadšený, protože mu přišla, doslova, za babku. To, frajer, přeplatil, kdyby si jí koupil v Karilandu, kde se ty šunty vyrábí, dal by za ní INR 22,999.00 (cca Kč 6,400.00) – https://www.tvsmo­tor.com/en/za/our-products/tvs-hlx-125.

Když už si porovnáš cenu Kč 6,400.00 v Ka­rílandu vs Kč 24,000.00 v Mo­sambiku, už to je nepoměr docela značný. Kolik by, potom, stála taková motorka, třeba, ve Švýcarsku?

No, to je jednoduché: v Mosambiku je průměrná mzda cca Kč 14,900.00 (MZN 40,300.00), takže veškerá lidská práce je tam cca 13.5× lacinější, než ve Švýcarském spříseženectví. Jasně, containerem ta doprava vyjde na cca stejný peníze do Maputa jak do Hamburgu. To ano. Ale pak to musí převzít němečtí „malamuti“ za německou mzdu, naložit na německý kamion, s německým řidičem za německou mzdu, přepravit po německý dálnici za německé mýto, předat švýcarským „malamutům“ za švýcarskou mzdu, musí to proclít švýcarští celníci za švýcarskou mzdu, aby se toho ujal, nakonec, dealer, který chce a potřebuje vydělat Švýcarsku odpovídající peníz, aby nakrmil sebe, zaplatil, třeba, nájem Kč 150,000.00 měsíčně, no a zaplatil těm svým „malamutům“ švýcarskou mzdu.

Summa summarum: Motorka, indický šunt, který v Mosambiku „stačí“ a stojí cca Kč 24,000.00, by ve Švýcarsku 1. vůbec nesměla na cestu, musela by se upravit, a to by stálo víc, než těch Kč 24,000.00, 2. by, bez těch úprav, stála minimálně Kč 50,000.00, a proto by si jí nikdo nekoupil, protože za ty peníze tam už koupí lepší 125 ccm motorku, než je tady tento karikrám.

A to je hlavní příčina toho, proč levné zboží stojí v bohatých státech více. Protože je tam dražší lidská práce, jsou tam dražší nájmy, energie, všecko, a to všecko musí zákazník zaplatit – není to charita.

A proč by to dělali, když kšeft funguje, migranti nikoho nezajímají.

Země nic neprodávají. V každé zemi jsou prodejci, kteří prodávají draze kvalitní zboží a jiní, kteří prodávají levně šunty pro chudé. U nás jsou také gastarbeitři, kteří přežívají na chlebu a párcích, těstovinách, gothaji nebo lančmítu …

Kurec, kdybys byl obchodnik a prodaval dejme tomu v kiosku parky v rohliku za 80Kc. Prijde migrant a chce je za 15Kc. Tak mu ho prodas. Druhy den jich prijde 5 a chteji totez. Pak jich prijde 25 a chteji totez. Co udelas, jako obchodnik?