Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 21.únor 21:04

Protože bohaté země logicky často nepředstavují levněšjí život a náklady. Měna je někde jinde, průměrné mzdy a majetky občanů jsou někde jinde, průmysl atd. jsou jiné. Často je toho víc k dispozici, kvantita i kvalita (no, né nezbytně). Životní náklady jsou větší – ale taky kvalitnější, propracovanější, bezpečnější, čistotnější, atd. Hlavně třeba samotné větší náklady státu a to včetně sociálního systému a zabezpečení, kam počítám i zdravotnictví, školství, služby (což se podepíše na té méně, na cenách, atd). Vyspělost, infrastruktura a X věcí s tím spojených něco stojí (a víc toho přináší). V chudších zemích mohou mít nižší náklady (i výrobní), ale taky i nižší požadavky, nevyspělost, zastralost, obecně levnost (v negativním smyslu), atd.

Stát je bohatší, lidi jsou bohatší – a můžou si toho dovolit víc koupit, i když je to „drahé, dražší“ (což je relativní). Rozuměj, že pro někoho bez peněz nebo někoho, kdo pochází ze země, ke je průměrný plat třeba 7 tisíc v Kč (i míň) a kupní síla někde jinde, bude dražší všechno… když průměrný plat v té zemi je třeba 30 tisíc. Ale v té jeho zemi musí ceny odpovídat jeho (tedy průměrné) mzdě. U něj je třeba skoro všechno (nebo třeba zákaldní potraviny a zboží) 3× nebo 4× levnější, ale taky má třeba i o tolik nižší plat a když to nějak přepočítáme tak i o tolik horší kvalitu života a služby.

Jsou tam daně (vyšší nebo víc), je zde dražší práce (rozuměj větší mzdy, větší náklad pro firmy, ale větší příjmy pro jednotlivce; zkrátka pracovní síla je někde jinde), nabídka a poptávka se dost liší (a můžou si dovolit být vyšší), totéž konkurence/schop­nost a tuna dalších věcí.
Obecně by vyspělá a bohatá země měla být (dle mě) docela levná. Tj. bohatá, kvalitní, ale s dobře dostupnými věcmi, nižšími náklady atd. Jenže tak to většinou ve vyspělých zemích není. A většinou vyspělost, kvalita života, míra platu, atd. celkově odpovídají cenám, jejich výši.
Úroveň bohaství státu (i to, jak je na to nahlíženo), stejně jako průměrné ceny se mohou lišit, pramenit z vícero faktorů, může se lišit vnímání na tuto problematiku i situace mohou být jiné (rozhodně nemusí platit, že čím vyspělejší a bohatší stát, tím je dražší – a ani by nemělo).

Disraeli

Odpověděl/a – 21.únor 21:11

Protože bohaté země logicky často nepředstavují levněšjí život a náklady (nebo míň nákladů). Měna je někde jinde, průměrné mzdy a majetky občanů jsou někde jinde, průmysl atd. jsou jiné. Často je toho víc k dispozici, kvantita i kvalita (no, né nezbytně). Životní náklady jsou větší – ale taky kvalitnější, propracovanější – systematičtější, bezpečnější, čistotnější, atd. Hlavně třeba samotné větší náklady státu a to včetně sociálního systému a zabezpečení, kam samozřejmě počítám i zdravotnictví, školství, služby (což se podepíše na té méně, na cenách, atd). Vyspělost, infrastruktura a X věcí s tím spojených něco stojí (a víc toho přináší). V chudších zemích mohou mít nižší náklady (i výrobní), ale taky i mnohem nižší požadavky, nižších náklady (třeba na zaměstnaních, horší služby, horší produkce) nevyspělost, zastralost, obecně levnost (v negativním smyslu), atd.

Stát je bohatší, lidi jsou bohatší – a můžou si toho dovolit víc koupit, i když je to „drahé, dražší“ (což je relativní). Rozuměj, že pro někoho bez peněz nebo někoho, kdo pochází ze země, ke je průměrný plat třeba 7 tisíc v Kč (i míň) a kupní síla někde jinde, bude dražší všechno… když průměrný plat v té zemi je třeba 45 tisíc nebo vyšší. Ale v té jeho zemi musí ceny odpovídat jeho (tedy průměrné) mzdě. U něj je třeba skoro všechno (nebo třeba základní potraviny a zboží) třeba 3× nebo 4× levnější, ale taky má třeba i o tolik nižší plat a když to nějak přepočítáme tak i o tolik horší kvalitu života, služby (zdravotní služby/nemocenské, léky, školu, důchod, pojištění, nedostupnost různého druhu zboží, potravin, atd).

Jsou tam daně (vyšší nebo víc), je zde dražší práce (rozuměj větší mzdy, větší náklad pro firmy, ale větší příjmy pro jednotlivce; zkrátka pracovní síla je někde jinde), nabídka a poptávka se dost liší (a můžou si dovolit být vyšší), totéž konkurence/schop­nost a tuna dalších věcí.
Obecně by vyspělá a bohatá země měla být (podle mě) docela levná. Tj. bohatá, kvalitní, ale s dobře dostupnými věcmi, nižšími náklady atd. Jenže tak to čassto ve vyspělých zemích není. A většinou vyspělost, kvalita života, míra platu, atd. celkově odpovídají cenám, jejich výši. Ve velmi vyspělých zemích se ceny budou dost lišit od zemí třetího světa.
Avšak úroveň bohaství státu (i to, jak je na to nahlíženo), stejně jako průměrné ceny se mohou lišit, pramenit z vícero faktorů, může se lišit vnímání na tuto problematiku i situace mohou být jiné (rozhodně nemusí platit, že čím vyspělejší a bohatší stát, tím je tam vše dražší – a ani by nemělo).