Přičichli byste si k áronově holi?

Já jsem si k ní přičichla, i když jsem nepotřebovala žebřík. Moje známá měla těchto květin několik. Jednu mně darovala, ale netušila jsem, jak „voní“.

Dala jsem ji na zahradu, vykvetla, květ lákal mouchy, ale mně jeho vůně odpuzovala. Na zimu jsem ji neschovala, nedala jsem přednost páchnoucí kráse, takže uhynula..

Aronová hůl – zmijovec – stonek připomíná kůži hada.

Připomněla jsem si báseň Zdechlina od Charlese Baudelaira – krása spočívá v ošklivosti … ale v přírodě přece není nic ošklivého, všechno má svůj účel … i když nám to nevyhovuje.

Upravil/a: annas

Musel jsem si najít, co to vlastně je https://www.jw­.org/cs/publi­kace/knihy/bi­blicke-pribehy/3/aronova-hul/
Každému klacku rozkvetlému za tak podivných okolností bych se radši obloukem vyhnul. Ještě by mě to mohlo kousnout.

Ne, děkuji. Nesnesitelné zápachy nemusím. 🙂 Páchne jako hnijící maso. ☹
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Zmijovec

Upravil/a: marci1

Několik zmijovců vlastním, ale nečichám k nim a v době květu je stěhuji na chodbu.