Pokud se člověk už jako nezletilý dopustí smrtelného hříchu, jakou má cenu se pak chovat dobře, když skončí v pekle?

Rokio, mohu-li se zeptat, když dobří lidé mají jít do nebe a zlí do pekla, kdo bude žít na zemi? Jen zvířata? Odpovědi na tyto otázky můžeš najít například v 1.Mojžíšově 1:28 a Žalmu 37:9–11,22,29,34.

Jenom úplně nerozumím Romanovi71, proč vysvětluje, že některé pojmy v bibli nemusí znamenat peklo. To je pravda, ale v novém zákoně se o pekle jednoznačně píše v Apokalypse. V evangeliích potom Ježíš o něm sám mluví a na několika jiných místech to z jeho řeči jednoznačně vyplývá. Také ve starém zákoně se tu a tam mluví o pekle myslím také jednoznačně. Tam ale můžeme spekulovat, zda šlo jen o přesvědčení proroků, nebo o pravé poznání. Zda se o očistci v bibli píše přesně nevím. Ale Ježíš říká např., že bude soud, že bude váženo každé lživé i plané slovo, že vše skryté bude odhaleno a přibližně ve smyslu, že každý dluh nebo třeba každé nactiutrhání bude nutno splatit, pokud si to už na zemi navzájem neodpustí. Víra v očistec ale vyplývá zejména z prosté představy, že se člověk po poznání každičkého detailu svého života (detailní analýza lásky v životě člověka v plném božím světle) bude moci spojit s Bohem. (to je otřepaná fráze, ale stačí představa jaký asi Bůh je, živá představa toho nejdokonalejšího a člověka jako nastávající vnitřní součásti.) Ovšem je možné i plné Boží odpuštění bez očistce, jak se to zřejmě stalo lotrovi na kříži. Ale bližší je představa, že to jsou spíš výjimky. Tolik k bibli a víře. Jiná věc je, že malé lidské srdce i rozum naráží při představě pekla na spoustu nejasností a je to obtížně přijatelné.

Dobře, vysvětlím blíže..
Slovo gehena (hebrejsky Ge-Hinom) je v mnoha překladech Bible chybně přeloženo jako „peklo“. Není tedy překvapením, že se v pozdějších překladech Bible výraz „peklo“ vyskytuje, ale v dřívějších opisech byl použit bez překladu výraz „gehena“ nebo slovní spojení „ohnivá gehena“.
Ve skutečnosti tento výraz i slovní spojení Ježíš použil obrazně jako symbol pro „věčné zničení“, ze kterého neexistuje možnost vzkříšení. V tehdejší hebrejštině to byly velmi známé výrazy, takže se nad nimi nikdo nepozastavoval. Všichni v té době velmi dobře věděli, co znamenají.