Po které lihovině jste se otřásli hnusem a která vám naopak pohladila chuťové pohárky?

Vyloženě mě nechutnala Żubrówka, originál se stéblem a pak ještě měl kdysi kdosi nějaký čínský humus. Naopak mě mile překvapila jedna balkánská kdoulovice, velmi dobrá rakija plné chuti. Z tuzemských můžu Magistra, to je velmi dobré pití, naopak vůbec nemusím Becherovku.

Nejlepší chuťovka, i když to má hodně % , je Tatranský čaj. Kdo nepil, jako by nebyl. 😉

Lihoviny? Eh, doba kdy jsem v pohodě zvládal chlastat první ligu zmizela v propadlišti zapomnění. (Řídil jsem se tvojí slavnou příručkou a nepil jen med a asfalt, bo tečou moc polamu). ;) :)

Vzpomínám, že na vojně někteří lemtali Iron smíchaný se žlutým Vitacitem (krásně to po smíchání jedovatě zezelenalo), na zkoušku jsem si ze zvědavosti cucnul. To se vážně nedalo ani tenkrát. (Jim to jako zaměstnancům plzeňského pivovaru (alkáči jaxviň!) zvyklých na svých 30 denně nevadilo, hlavně že v tom nějaký líh byl. Stačil mi jediný lok a pamatuji si to DODNES!)

Mám v příbuzenstvu „paliče“ (vícero), Moraváci slivku UMÍ (a dobrou), zato experimentální výroba pocházející z oblasti krušnohoří je RIZIKOVÁ záležitost. Někdy se to dá, jindy máš alespoň lihové mořidlo či lihový čistič oken. Rodinný název pro tyto experimentální produkty (pálené snad ze VŠEHO, co se nachomýtne) > „strejdovice“ asi mluví za vše. ;) :)

Nepiji žádné lihoviny, liguére ani víno, jenom pivo.

Kdysi, před skoro padesáti lety jsem to „přepísk“ s Gruziňákem. Od té doby mě bylo blivno, jen když jsem viděl tu flašku.

1/ Turecká Rakija (Yeni), přímo v Turecku.
2/ Kvalitní rum, třeba Diplomatico.

Co nemusím jsou lepidla a gořalku pod 38 voltů. Zhnusila se mi výčepní lihovina-obsíkačka. Poslední dobou mám v oblibě Starou mysliveckou, i když není to, co bývala. A taky nepohrdnu kvalitní, polskou a ruskou vodkou.

Pro mě nepitelné jsou ouzo, pastis, rakija. Z našich mám rád fernet (ne citrus) a mysliveckou, z cizích irskou nebo kanadskou whiskey. Za mlada jsem pil všechno co teklo.

Upravil/a: Emefej