O kolik mm může, ale také nemusí teplota změnit délku kolejnic např. na 100 metrů?

Kepler>>> To jako FAKT? :o (tedy vlakem jsem nejel ani nepamatuji), vím že třeba tramvajové koleje se dělají bez dilataček, ale to je dané uložením v zemi. Tohle musím prověřit, hned zítra se na to vrhnu a jestli je to fftípek, TĚŠ SE! ;) :)

Tak jsem poněkud zaskočen, protože i u železničních svršků se používá (a nikoliv krátce) technologie tzv. „bezstykové“ (svařované) kolejnice.

Tato se samozřejmě nemůže používat po celé délce kolejového tělesa [fyzika stále platí :)], nicméně v relativně kratších úsecích, zejména v místech kde se významně přihlíží k dalším faktorům provozu (především hlučnost v algomeracích) už je toto spojování běžné.

S nepopiratelnými výhodami ovšem přináší i negativa, především vyšší náklady na výstavbu a ukotvení podbití, které musí vydržet proměnnou námahu v tahu či tlaku (v závislosti na teplotě). Fígl je v tom, že kolejnice se montují/svařují v předepsaném rozmezí teplot, při kterých má kolejnice nulové tažné napětí. (toho se dosáhne bud zahříváním nebo mechanickým předpětím kolejnice)

No a síly vznikající díky tepelné roztažnosti (ať již kladné [prodloužení za tepla] či záporné [smrštění v zimě]) musí absorbovat kolejový rošt, což ohne sranda, zejména v obloucích.

Inu pokrok nezastavíš a ačkoliv jsem vyslechl téměř přednášku včetně názoru na ne/výhodnost použití u nizkorychlostních tratí (to víš, mlaďas si řádně vychutnal možnost školení dědka, který vylezl odněkud z pravěku ;) :D), neučinil jsem žádný obecný závěr ohledně výhodnosti řešení. Tohle závisí na individuálních požadavcích. Jo a byl jsem odeslán na Hlavní nádraží ke zkouknutí v reálu. [ne že bych tam šel, ale třeba někdo jiný… ;)]

Tož máš pravdu ty erotochlívný zločinče, dávám palec, jakoliv fyzika funguje a tohle se nedělá standardně, pouze úsekově. :)