Avatar uživatele
cappuccino

Myslíte si, že cestování rozšiřuje vaše obzory? Máte po návratu z ciziny trochu jiný pohled na život?

Mne se casto stava, ze poznam, ze dana osoba je zcestovala nebo zila nejakou dobu v zahranici.
Znam ale i lidi, co nikdy nikam nevycestovali. Kupodivu prave oni vsechno vedi a ve vsem se vyznaji:-)
Jak je to s vami?

Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? paul1, dust8, Muso, Filip84, VaclavZeman před 488 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Ametyst

Žila jsem v různých zemích, a cestování hlavně rozšíří poznání o tom, jaké je to doma. Mám to stejně jako Filip Turek: když přijedu do ČR, “ jsem 3 měsíce naštvaná.”

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
paul1

Vzpomněl jsem si na rozhovor s jedním emigrantem, který žije v Kanadě. Říkal, že je tam takový klid a všechno funguje tak, že je to až nudné. Když už to nemůže vydržet, tak odletí na pár dnů do Prahy. Nastoupí do tramvaje a dočká se. Nestrkejte do mně, netlačte se na mně, potom někde na poště: postavte se do řady. Po pár dnech už toho má dost, načerpal i do zásoby a v klidu odletí do Kanady.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Filip84

Samospasitelné to není, konec konců, jako všecko, protože jestliže je někdo blbý, jak vagon blata, tak může trajdat kde chce a jak chce, a kde nic není, ani smrt nebere. Stejně tak jsem poznal ženskou, co četla, jak pod bagrem, pořád, ale nic z toho. Ani slovní zásoba, prostě: nic.

Ovšem u většiny lidí to poznat je, a jak říkáš: ti, co se nebyli ani podívat na kopcu, co je za ním, všecko ví a všecko znají! 😅

Já jsem, ještě, poznal lidi, co nikdy nikde moc nebyli. Moje prabába, z matčiny strany, snad ani nebyla v okresním městě. Tož ročník 1914, nebyl z chudého, ale tehdy ti sedláci tak velice necestovali, jako dneska, na co taky. Dráha byla drahá (poměrově) a kam by pořád trajdali.

Když mi bylo, co já vím, deset, jedenáct, možná dvanáct, třináct, ale to maximálně, protože v tom roce 1995 – 1997 tyto „fosilie“ kapaly, jsem poznal, skrze babku z otcovy strany, báby, co bydlely „v hoře“: to byly dřevěnice, takové ty malé, tzn. síň, a pak kuchyň, strop vysoký těsně nad futro, takže 1.9, 2.0, 2.1 m maximálně, malá okna (sklo bejvalo drahé), no a nic, tím Schluß, na opačné straně, z té síně, byl někdy chlévek, někdy dřevárna, někdy něco jako malá stodola, někdy nic. Suchá výserna venku, u ní hnojiště, v lepším případě normální studna na dvoře s rumpálem, v horší případě mělká studna na zahradě & vědro na vody vybírání, no a v nejhorším případě studna „ve vedlejší vesnici“, nebo studánka takto 1/2 mi v lese. V cimře v lepším případě zděná kachlová kamna, v horším sporák na TP, lavica, stůl, jedna, dvě, tři židle, co pamatovaly France Josefa, když si bral Sissy, truhla, a v ní kroj, postel, která také pamatovala France Josefa, když si bral Sissy, mycí stůl na nádobí, a v lepším případě i nějaká kredencie, či skříň. Tím výčet končí.

Ony byly stěží gramotné, protože tak to bylo, bylo třeba pást kozu, nebo krávu, nebo pomoct na poli, nebo tak něco a podobně, a tak do školy chodily hlavně v zimě. Vdávaly se mladé, chlap byl, většinou, o nějakou tu řádku let starší, takže už byl dávno pod drnem (taky měl, často, blízko k flašce lahve). Minimální důchod, protože ony nikdy nic moc nedělaly, měly kupu dětí (v tom malém baráku), staraly se o ně, a potom dělaly v družstvu, většinou, takže v těch devadesátkách měly důchod něco přes tisícovku, maximálně dvě.

Ony nikde moc nebyly, kde by taky byly? Vždyť nikam netrefily, pěšky do města, a do kostela. Některým už z toho jejich osamění šplouchalo na maják, více či méně (taky Helmut v hlavě, co schovává věci po baráku, udělá svoje). Jo, s nimi byl „zajímavý“ rozhovor, a to jsem byl maličký. Jako to byly hodné ženské, až tak hodné, že byly „blbé“, ale ony ani nevěděly, že z kopcem je taky svět.

Takže ano, je to znát.

Na druhé straně je spousta lidí, co někam dojedou, tam vidí, že ta tráva je zelenější, voda mokřejší a obloha modřejší, ovšem nevidí, že asfalt je děravější, nebo, že vybavení domácností je skromnější (nebo tak něco a podobně, je to pouze příklad), a nebo třeba i není, ovšem nevidí, co za práce za tím vším je. A pak jsou důležití, hodně důležití! Přitom byli jednou ve Vídni, v teplákovce Beierte a Vrakosou, a protože neměli, v těch devadesátkách, ani na to, aby si tam dali na pumpě Kaffee, spali ve stanu v parku, dokud je nevyhodil obecní opicajt. Ale důležití jsou, jako prdel! 😂😂😅

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
elkon

Je dobře poznávat zahraničí. Kromě hezkých zážitků může člověk pak i srovnávat.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
magorvkleci

Mě pobyt v zahraničí naopak vždycky srovnal ve smyslu „chleba o dvou kůrkách“, protože jsem měl zřejmě z četby dobrodružných knížek v mládí dost fantastické představy.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
led

Nielen príchod zo zahraničia, ale aj obyčajné poodstúpenie, či prestávka, umožní širší pohľad.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
VaclavZeman

Já už jsem byl v Německu, Rakousku a Švýcarsku tolikrát kvůli tlumočení, že už bych tam sám dobrovolně nejel, pokud bych za to nedostal prachy.

Ale jinak máš, cappuccino, pravdu. Všelijaké Erasmy, co se týká studentů nebo normální vyjížďky dlouhodobého typu jsou užitečné. Pro znalosti, ať už všeobecné či jazyky. Každá mentalita a národnost je jiná. A nejen to.

Ale potom to jsou Pepíci jako já, kterým by každý další zájezd do zahraničí přinesl neštěstí. Je to spoustu let nazpět a já jsem zavítal na sraz DJ House remixů. Sjeli jsme se z celého světa. Ale všichni Evropani. No a hned po první noci se Angličanovi ztratil mobil. Dotykový. Okamžitě podezření padlo na mě, protože jsem jednak jako jediný byl z východu a jednak jako jediný měl pouze dotykový mobil. No ale vše se nějak vyřešilo, sice mi prohledali celý kufr, ale nakonec mobil našli u nějakého Itala. A poté přišla snídaně, kde byla volská oka. A já si říkal, že se musím najíst do syta, abych si už v průběhu dne nemusel nic kupovat (měli jsme jen snídaně). Takže jsem snědl desítky volských ok a k tomu nějaké rohlíčky a potom mě celý den tak moc bolelo břicho, že jsem nemohl nic dělat a byl jsem rád, že žiju.

Takže jsou i tací jako já. Nejlépe je nám doma. Ale myslím si, že normální většině to na životě přidá. Skoro po všech stránkách. Děkuju.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
michalds

mám

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
df

Ano, cestování je naučné. Já jsem služebně procestoval skoro celou eu, ale nic se nevyrovná tomu, jak jsem poznal západní Němce v 90. letech. To byl pro mě šok. Chovali se úplně jinak, než jsem byl zvyklý z domova. Byli hodní, laskaví, prostě pohodáři. Ale makrela si řekla dost, tohle už je velká nuda, udělám tady trochu rozruch. Nebudeme tu mít jen samé turky, trochu to promícháme.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
cappuccino

@VaclavZeman: Vaclave, Vaclave, za to ale nemuze ta cizina! Doufam, ze jsi se poucil?

Avatar uživatele
cappuccino

@Filip84: samozrejme, ze na zacatku minuleho stoleti nemeli lide moznosti cestovat.
Ja myslela spis na dnesni dobu. Spousta lidi si mysli, ze v zahranici si ziji vsichni nad pomery a ze tam skutecne letaji peceni holubi do h**by!
Dobre je, ze dneska se da cestovat po celem svete a hlavne mladi lide maji moznost studovat nebo delat brigady v zahranici. Nauci se jazyk a ziskaji jiny rozhled.
Takove zkusenosti jsou k nezaplaceni.

Nový příspěvek