Není tady kategorie zdraví a nemoci naprosto zbytečná, když nejlepší odpověď je pravidelně: „jdi s tím k lékaři“?

Je pravda, že je tady hodně otázek, na které může relevantně odpovědět jen lékař, a to až po vyšetření. Řekl bych, že křišťálovou kouli pro stanovení diagnózy na dálku vlastní málokdo, to by praktičtí lékaři mohli z fleku zavřít ordinace. Ale je i spousta otázek jiných, např. „Jaký bylinný čaj byste mi doporučili pro dobré usínání?“

Není. Mohu se zeptat třeba: „Je, podle vás, zdravější bůček pečený, nebo uzený?“

Upravil/a: Edison

Co takhle výměna zkušeností s „prášky z leknutí“, tedy k prodeji volně bez předpisu apod.? Zrovna nedávno se tady něco mlelo o nějakém preparátu na klouby myslím. :)

Není zbytečná. Třeba otázky na „babské rady“, které je třeba brát s rezervou, ale pokud není možné jít k lékaři, někdy pomohou.

https://www.od­povedi.cz/sear­ch?q=babsk%C3%A9%20r­ady%20

Příznaky, kterou uvedou někdy tazatelé, mohou připomínat něco, co člověk zná. Ale každý je jiný, u každého se projevuje jinak, potřebujeme jiný způsob léčení.

Někdo se ptá na alternativní medicínu. Protože se pomocí ní léčím, občas uvedené své zkušenosti s poznámkou, že nikomu nevnucuji. Několikrát jsem kvůli tomu byla kritizována.

Nedávno jsem někde psala, že v Den duševního zdraví reagoval v TV lékař v tomto smyslu, , že se zvyšuje psychická „choroba“ – tzv. kyberchondrie.

Jde o to, že lidé se chtějí léčit pomocí internetu a porovnávají své příznaky s příznaky jiných. Nebo se ptají na rady od laiků. Někdy může jít o paniku, jindy o příznaky vážné choroby.

Proč bychom zvyšovali počet těchto jedinců? Proto je nejlepší rada navštívit lékaře, i když lékař léčí a příroda uzdravuje. Rozhodnutí je na každém.

Co pomlže mně, může jinému ublížit.

Upravil/a: annas

Ano, je zbytečná tady i jinde na internetu, kde jsou buď diletantské příspěvky nebo rádoby odborné rady, končící doporučením placeného přípravku, přístroje či kurzu. Amatérské rady jsou téměř vždy zavádějící a takové kategorie by se neměly na veřejných fórech vyskytovat.

Podle mne je nejen zbytečná, ale vysloveně nebezpečná.

Dodnes žádný lékař neumí (a ještě dlouho umět nebude)
nikoho vyšetřit přes internet. Laikům popis něco připomene,
poradí ze své zkušenosti, ale už si neuvědomují, že jejich
byť dobře míněná rada může tazateli uškodit.

Všichni nejsme stejní a co pomohlo jednomu,
nemusí pomoci druhému, naopak může uškodit.

Podle mne by se měl každý před odpovědí na otázku ohledně
zdraví zamyslet i nad tím, že jeho odpověď kromě možného ublížení
může vést k oddálení návštěvy lékaře a tedy i k fatálnímu kon­ci.

Před několika dny jsem na ČRo Plus slyšela, že tak, jako Češi
nevěří internetovým „lékařským“ radám téměř nikdo. Horší než
my mají být jenom Bulhaři.

Domnívám se, že ne.
Mnoho lidí s podobnými/stej­nými zdravotními obtížemi tápe, hledá, sděluje si zkušenosti, informace, hledá psychickou podporu.
Rady, zkušenosti, někdo i ty babské, bylinky a jiné alternativy.

Jedni hledají, jiní se ptají (bohužel i nesmyslně) 🙂..

Základem je znalost původu obtíží/diagnozy a tu může poskytnout samozřejmě a často jen lékař.
Žiji v Karlovarském kraji. FN daleko (Plzeň, Praha), ve 3 okresních nemocnicích je velmi neutěšený stav lékařského i nelékařského zdravotního personálu.
Úroveň mnoha cizích a našich neatestovaných lékařů není valná (sestry !hlídají" jejich počínání, kombinace léčiv aj.)..

V posledních letech „naštěstí“ mnoho zkušených a kvalitních lékařů (opouštějících vyčerpávající, zodpovědnou a mizerně placenou práci v nemocnicích) posiluje řady praktických lékařů (často dokáží zastoupit nebo uhlídat „boty“ odborných lékařů… Mají 2 atestace, zkušenosti z ciziny a udržují si zpravidle svou odbornost potřebnými minimálními úvazky (lůžková část nemocnic, RZP…). Všichni nejsou v Praze, Brně, Olomouci, Ústí n/l,. Někteří „straší í jinde, v pohraničí“.

Úzkou specializací se lékař zabývá „jen“ kolenem, pouze někteří si pamatují, že problém (pokud není čistě mechanický) může být v ledvině (křížový efekt).
Mnohý pacient končí jako „hypochondr“, případně na psychofarmacích.
Má bolesti, má potíže, ale pro doktora je „zdráv“, často dastane jedinou radu: „Zhubni!“
Někdo potřebuje k lékaři popostrčit.
Dnes si mnozí zaměstnanci nemohou dovolit „marodit“, nechtějí být „bábovkami“ a tak mají tendenci podcenit svůj zdravotní stav.

Myslím, že „jdi s tím k lékaři“ je v některých případech až zneužíváno. Ale spousta dotazů je už opravdu na lékaře. A po pravdě, i ta odpověď „jdi s tím k lékaři“ pro někoho může mít smysl. Takže já bych kategorii nechal. Lidé mají znalosti a zkušenosti různé, určitě už jste tu mnohokrát zažili pocit „jak se na tohle vůbec může ptát? Vždyť je to úplně jasné??“ – tak stejně tak to bude i u těch „lékařských otázek“.

Ten vtip kdy pacient přijde k lékaři a lékař si povzdychne:

• Co s Vámi mám dělat? Vy jste tu měl být před 30 lety!!
• Ale pane doktore, já tady před 30 lety byl…
• Vážně? A co jsem Vám řekl?
• „Vypadni z mý ordinace Ty zas… simulante“

není zas tak úplně od věci. Jak lékařské poznání, tak přístup k pacientům se dost mění. Před těmi 30 lety se třeba nemocní lymeskou boreliózou považovali za lenochy a flákače. Teď s podobnými příznaky (jeden z nich je chronická únava zdánlivě bez důvodu) poženete postiženého člověka k lékaři a pravděpodobně i odhadnete že to s velkou pravděpodobností bude na antibiotika.