Máte pro svůj život nějaký vzor? Třeba rodiče, staršího sourozence, souseda nebo třeba spolupracovníka?

ano mám těch vzorů je víc,chtěla bych být moudrá jako moje babička,šetřivá jako teta,hodná jako maminka,spravedlivá jako tatínek a bohatá jako Barak Obama

Asi ani ne. Mamku mám samozřejmě ráda a vážím si jí a jsem jí vděčná za to, co pro nás udělala a dělá, ale žít jako ona bych nechtěla. Možná bych mít povahu jako ona v posledních letech, ale absolutně mě neláká se vdát a mít děti.
Kdybych někoho přece jen najít měla, bude to směs spousty lidí, na kterejch se mi líbí něco – od pana Saint-Exupéryho, přes jistou anglickou vojenskou kaplanku až po mou tetu, která dokázala dát domov pěti adoptivním dětem. Celkově „vzhlížím“ k ženám, který si dokázaly získat respekt v ryze mužskejch odvětvích, i když vím, že na něco podobnýho asi nebudu mít nikdy vytrvalost nebo schopnosti :) Letkyně Amelia Earhart, hokejová brankářka Manon Rheaume, co chytala přípravnej zápas NHL… a tak dále.

Já se chovám tak jak mě vychovali rodiče být slušná,každému vždy poděkovat,pomoci a toto učím i své děti.
Doplňuji:
Jinak vzor mám v babičce,mamince.

Upravil/a: panenka

Spíše, než vzor si beru od lidí příklad a ponaučení z jejich zdarů i nezdarů. Jak ve které oblasti jsou lidé, které považuji za „autoritu“. Všechno však „filtruji“ vlastním rozumem. Každý jsme jiný a jednotlivé věci na nás mají různý vliv. Poslední dobou mě oslovili pánové Eduard Tomáš, či František Koukolík.. Ale přímo vzor – to se asi říct nedá..

Vedle lidí jezevce. Půl roku prospí, okolo nory má pořádek a když ho někdo naštve, tak svojí kůži nedá zadarmo.

Rodiče, starší sourozenci. Ale myslím si, že každý člověk je „originál“ a byť by jsme chtěli, nikdy nebudeme kopie druhého…