Které faktory ovlivňují oblíbenost stravy a chutě člověka?

Myslim, že zčásti naše chutě ovlivňuje potřeba těla dostat do sebe určitě látky. Viděl jsem dokument, kdy ztroskotanec na nějakém plavidle uprostřed moře začal po nějaké době konzumovat (dostal na to chuť) z ulovených ryb kůži, vnitřnosti, mozek, oči atd. Maso už ne. Někdy batolata seškrabávají na zdi malbu a papají to. Slyšel jsem, že je to kvuli doplnění vápníku.

Upravil/a: df

Tak jsou to vlastní zkušenosti spojené s emotivním zážitkem. Manželka mi řekla, že ve školce musela vypít teplé mléko a zvracela. Od té doby mléko nepije. A třeba já mám rád všechny omáčky, i rajskou, ale nemám rád rajskou polévku. No a mám strašně rád vánočního kapra s bramborovým salátem. A když tu byl švagr, tak žena udělala lososa a batáty, všichni si to pochvalovali a já jsem řekl, (za několik dní), že to už příště nebudu.

Jak říká df, myslím, že si zkrátka „tělo řekne“, co potřebuje. S tou omítkou mě pobavil, to jsem dělávala taky, ale nejedla jsem to, měla jsem však strašnou chuť jíst křídu. Prý to znamená nedostatek železa – což se potvrdilo u doktorky. Aspoň vždycky díky tomu poznám, že ho mám málo. A nikdy jsem nepila kávu, nechutnala mi, jen mi voněla, teď je mi skoro 30 a najednou mi to zachutnalo a vyhledávám ji. Podle mě to bude zkrátka věkem, pak nějakými vnějšími faktory (okolní vzduch a jeho znečištění, s kým se stýkáme a co jedí oni atd.) a taky podle toho, jak normálně jíš, jestli hodně sladíš, solíš… Pak si můžeš vycvičit chuťové pohárky tím, že budeš postupně snižovat tato dochucovadla a začneš být na chutě citlivější a vyhledávat kvalitnější věci… Mně se zatím teda stává ta varianta, že jsem dříve spoustu věcí nejedla/nepila a teď je jím/piju… Třeba typicky olivy, křen, hořčici, kávu, pivo… :)

Asi to jde s věkem. Já jsem teď už víc na kašičky a ovesné vločky, dříve to býval dobře upečený bůček, vypečené topinky s množstvím česneku apod.

Tak třeba TĚHOTENSTVÍ. Nemohu sice potvrdit z VLASTNÍ zkušenosti, ale třeba tobě se zadaří. Jestli jo, dej vědět jak ti jde kojení. ;) :D :D

1. Instinkty (vnímáš-li je), pokud tělu něco chybí, řekne si o to, a to nejen při graviditě. Třeba neodbytná chuť na kyselé, obvykle, signalisuje nedostatek hořčíku.
2. Kulturní zvyky. Nám přijde odporné pojídat psy, Korejci se jimi ládují od paleolitu. Anglán by v životě nepozřel koninu, nebo králíka (ten nosí dětem na velikonoce present!), ale se zajícem, či divokým králíkem, problém nemá.
3. Množství chuťových pohárků, které je u každého člověka různé. Proto někdo neocení haute cuisine a stačí mu blaf.
4. Předsudky.

Myslim si, ze chutove bunky jsou ovlivnovany uz od tehotenstvi a detskeho veku.
Dulezite je taky, kde vyrustame. Treba si nedovedu predstavit asijske dite ladujici se hamburgerem a colou a naopak.
Nebo treba indicke deti jsou od malicka zvykle na jina koreni nez evropske.
Asiat by si asi na nasem knedlo-zelo-vepro moc nepochutnal, nam by zase nechutnaly jejich brouci nebo nektere ryby.
Chute si muzeme i vypestovat sami, ale kdyz na neco nemame vylozene chut, tak by nas nikdo nemel nutit, to jist.

Upravil/a: cappuccino

Přesněji řečeno můžou za to bakterie ve střevech. To oni posílají do mozku na co mají chuť.

Člověk si pak už jen myslí že je to jeho zásluha 🧐

To je tak: Tělo samo si říká, co potřebuje. Co tělu škodí, to nám sdělí taky. Proto se má jíst všechno, samozřejmě všechno s rozumem a až když nám samo tělo sdělí, co mu škodí, to vynechat či omezit. Preventivně něco vynechávat, mít dokonce z něčeho fóbii, je cesta do pekel. Každý organismus to má jinak. Jeden potřebuje např. víc zeleniny, luštěnin, jiný naopak víc masa, vajec, atd.
Dělit potraviny na tzv. zdravé a nezdravé je hloupost a nepřináší nic dobrého. Jezme s rozumem a všechno. Tělo si řekne samo nejlíp. Víte jak – zdravému vše zdravé.
Věděli jste, že asi před 8 lety, nejstarší občanka ČR, 104 letá, měla od malička závislost na bůčku???!!! Viděl jsem ji v TV, když ji přišli blahopřát.
„A babičko, máte nějaký recept na nějakou tu zdravou stravu“?
„Bůček!!! Od malička jsem závislá na bůčku, musím ho mít denně! I teď je v troubě, nechcete“?
Tak že tak. O stravě to není. Je to o pohybu, tvrdé práci, zdravém vzduchu, dobré vodě z vlastní studny".