Kombinace, kterých faktorů zapříčiňuje vznik konspiračních teorií?

Řekl bych:

• touha po senzaci
• touha zviditelnit se
• lidská hloupost
• nutkání všechno zpochybňovat

Asi toho bude víc.

Konspirační realita

"Jak potvrzuje historie – připomeňme třeba Julia Caesara – politika je odjakživa spjata i s pletichařením, intrikami, spiknutím nebo moderně s konspirací. Tam, kde lze předpokládat možnost nekalého zisku (politického či finančního), lze zkrátka očekávat i občasnou konspiraci.

Zdroj: https://finmag­.penize.cz/ka­leidoskop/294418-chvala-blaznovstvi-proc-jsou-konspiracni-teorie-uzitecne

Přece na každém šprochu je pravdy trochu …

Pravda se nedá nařídit, je ji třeba hledat. Někdy je těžké rozeznat kvalitu od kvantity.

Něco se někdo stane, novinář je svědkem – vidí, jak to bylo, ale poslechne třeba vydavatele, popíše skutečnost podle něho, i když vnitřně s ním nesouhlasí. Objektivní skutečnost – subjektivní názor na ni je podán neojektivně. třeba i z důvodu konspirace,

Svoboda myšlenek není spojená se zodpovědností za jejich šíření.

Přinutí zastánce pravé teorie se zamystet nad konspirací a prověřovat dál.

Upravil/a: annas

Já bych ještě přidal nepodložené či nevědecké důkazy, záměrné či účelové klamání veřejnosti.

Termín vznikl a byl uveden do praxe tajnými službami USA po vraždě Johna Fitzgeralda Kennedyho. Konspirační teorie se prý snaží zprůhlednit zdánlivě nevysvětlitelné události a odhalit úmyslné lži předkládané jako fakta.

Důvodně jsem se domníval, že půjde o čirou neznalost. No ale když se kouknu třeba na zvířata, musím konstatovat, že nejspíše půjde skutečně o kombinaci faktorů. A to kombinaci čiré neznalosti s rozumem, resp. myslí, inteligencí a vědomím.

Existence a dostupnost některých, v zásadě pro utvoření názoru nedostačujících informací. Dále je potřeba si ten názor utvořit. Pak dostupnost části důkazů, které není schopen člověk dát do správných souvislostí. V kontextu toho lidský mozek začne vymýšlet tak říkajíc náhradní teorie. To snadno sklouzne k základnímu názoru na danou věc a pak z důvodu potřeby člověk hledá opodstatnění pro ten svůj názor. A protože nemá dostatek relevantních komplexních zdrojů, začne snadno jiné, i když relevantní zdroje, ovšem bez reálné souvislosti s danou problematikou zapojovat do té teorie. Tím se dostává do kruhu dávání důkazům jiný význam, než skutečně mají. Na to je jeden jednoduchý příklad: Existuje teorie, že syaří egypťané znali číslo Pi… Neznali. Jen s ním pracovali. Podstatné je jak s ním pracovali. Oni o tom totiž ani nevěděli, že s ním pracují. V podtatě na to stačí měření vzdálenosti pomocí kola – Kolo o definovaném průměru > počet otočení kola. Tím pochopitelně reálně pracovali s obvoden na základě průměru, zde se začne objevovat Pi… A to bez toho, aby jej uživatel reálně znal, či s ním dokonce počítal.