„Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“, ovšem není lepší mít byť jeden jazyk nastudovaný kvalitně?

To je teda dotaz jak ananas. 🙂 Však „umět“ znamená umět, ne? Umět jazyk neznamená, že umíš „dobrý den“, „děkuji“ a „nashledanou“, ale to, že se fakt domluvíš a umíš samozřejmě i psát. Na běžné používání toho jazyka ti to bohatě stačí. Jo, pokud se tím jazykem chceš vyloženě živit, tak musíš jít do vyššího levelu, ale osobně bych raději uměl pořádně několik jazyků než jeden opravdu špičkově.

Je to individuální. Myslím si, že nejdříve by se měl každý naučit mateřský jazyk.

Ale proč se neuplatnilo esperanto jako jediný světový jazyk? Myslím si, že existuje určitá národní hrdost na vlastní jazyk. Čí chléb jíš, toho píseň zpívej.

Ale jde o nadsázku, člověk zůstane stále jedním člověkem, ale bude vzdělanější, má více možností se uplatnit v zaměstnání, třeba i v zahraničí. Větší existenční šance. Souvisí to i s globalizací.

Člověk myslí i v jiném jazyce, rozšiřuje si slovní zásobu, porovnává významy slov, tím se obohacuje. Myslí v cizím jazyce, takže i to je přínosem.

„Cizí jazyk nám nenabízí pouze jiná slova, ale jiný svět.“ Jan Vrba

https://azcita­ty.cz/jan-vrba/30636/#ix­zz3vinlCbM4

Autorem slov je J. Jungmann. Znal několik jazyků, porovnával různá slova při přejímání do češtiny, tudíž ji obohatil. Stal se člověkem, někým významným. Takže mu znalost jazyků hodně pomohla. Čeština totiž byla popelkou.

Viz národní obrození.

Stejně T. G. Masaryk se s těmi slovy ztotožňoval. Sám ovládal několik jazyků. Četl díla v originále, domluvil se, takže si rozšířil vědomosti, protože díla nebyla přeložená do češtiny.

--
Zkuste se podívat do archivu, najdete podobné otázky, sama jsem ji vložila, takže se dovíte víc.

https://www.od­povedi.cz/sear­ch?q=kolik%20%C5%99­e%C4%8D%C3%AD%2C%20

Upravil/a: annas

No já si pod „umět“ představuji, že to ten člověk opravdu umí (ovládá, zná, plně chápe,…). Něco umět znamená, že toho ten člověk dokáže plně využít.
Taky se spíš říká „kolik řečí znáš..“ Pod tím si nemusíme nezbytně představit jen cizí jazyky. Podle mě se do toho dá zahrnout víc věcí, každý může mít svou „řeč“ (vlastní způsob mluvy, vyjadřování i názorů = to taky ovlivňuje tu jeho řeč/mluvu. Každý může mít jiný slovník a znát/používat různá slova), řekl bych že tam spadají i slova z oborů, profesní mluva (znalost slov vede ke znalosti věci). Vše poznané má svá slova a definice = známé ta slova a jejich význam, tak chápeme i význam těch věcí (těch oborů, těch smyslů. Toho, co představují). Slova nejsou jen konkrétní jazyk.
Je to věc působení na druhé – nejen v cizích jazycích, ale i ve vlastním jazyku mezi krajany.
V tom přísloví jde o to, že čím víc takových dovedností-znalostí člověk má/umí, tím víc má příležitostí, možností. Má víc otevřených dveří.
Ovládat i jiné jazyky znamená domluvit se s mnohem víc lidmi z rozličných zemí a hlavně kultur. DOMLUVIT Se, spolupracovat, přesvědčovat, zapůsobit. O to jde. Navíc co jazyk, to jiní lidé, jiná zem (není zcela vždy pravidlo, hlavně dnes. Ale i angličtina je odlišná například v Anglii a ve Skotsku, nebo V USA,..).

Upravil/a: PepasAvalonu

Samozřejmě lepší to je. Záleží na tom, jak často využijeme cizi jazyk aktivně. Např. Když se vracíme na stejně místo o zahraniční dovolené, je nanejvýš slušné umět pozdravit, poděkovat, zeptat se na cenu zboží nebo si koupit jízdenku. To je minimum, kterým ukážu respekt k místním. Tohle minimum postrádám např. u Slováků v Čechách.

Pokud nejsi překladatel nebo tlumočník ta nepotřebuješ mít jazyk nastudovaný dokonale. Potřebuješ být schopen se domluvit.