Historie úprav
Odpověděl/a – 19.březen 13:59
Je to individuální. Myslím si, že nejdříve by se měl každý naučit mateřský jazyk.
Ale jde o nadsázku, člověk zůstane stále jediným člověk, ale bude vzdělanější, má více možností se uplatnit v zaměstnání, třeba i v zahraničí. Větší existenční šance. Souvisí to i s globalizací.
Člověk myslí i v jiném jazyce, rozšiřuj si slovní zásobu, porovnává významy slov, tím se obohacuje. Myslí v cizím jazyce, takže i tak se obohacuje.
„Cizí jazyk nám nenabízí pouze jiná slova, ale jiný svět.“ Jan Vrba
https://azcitaty.cz/jan-vrba/30636/#ixzz3vinlCbM4
--
Zkuste se podívat do archivu, najdete podobné otázky, sama jsem ji vložila,
takže se dovíte víc.
https://www.odpovedi.cz/search?q=kolik%20%C5%99e%C4%8D%C3%AD%2C%20
Znal několik jazyků, porovnával různá slova při přejímání do češtiny, tudíž ji obohatil. Stal se člověkem, někým významným. Takže mu znalost jazyků honě pomohla. Čeština totiž byla popelkou.
Viz národní obrození.
Stejně T. G. Masaryk se s těmi slovy ztožňoval. Sám ovládal několik jazyků. Četl díla v originále, domluvil se, takže si rozšířil vědomosti, protože díla nebyla přeložená do češtiny.
Odpověděl/a – 19.březen 14:02
Je to individuální. Myslím si, že nejdříve by se měl každý naučit mateřský jazyk.
Ale proč se neuplatnilo esperanto jako jediný světový jazyk? Myslím si, že existuje určitá národní hrdost na vlastní jazyk. Čí chléb jíš, toho píseň zpívej.
Ale jde o nadsázku, člověk zůstane stále jediným člověk, ale bude vzdělanější, má více možností se uplatnit v zaměstnání, třeba i v zahraničí. Větší existenční šance. Souvisí to i s globalizací.
Člověk myslí i v jiném jazyce, rozšiřuj si slovní zásobu, porovnává významy slov, tím se obohacuje. Myslí v cizím jazyce, takže i tak se obohacuje.
„Cizí jazyk nám nenabízí pouze jiná slova, ale jiný svět.“ Jan Vrba
https://azcitaty.cz/jan-vrba/30636/#ixzz3vinlCbM4
--
Zkuste se podívat do archivu, najdete podobné otázky, sama jsem ji vložila,
takže se dovíte víc.
https://www.odpovedi.cz/search?q=kolik%20%C5%99e%C4%8D%C3%AD%2C%20
Znal několik jazyků, porovnával různá slova při přejímání do češtiny, tudíž ji obohatil. Stal se člověkem, někým významným. Takže mu znalost jazyků honě pomohla. Čeština totiž byla popelkou.
Viz národní obrození.
Stejně T. G. Masaryk se s těmi slovy ztožňoval. Sám ovládal několik jazyků. Četl díla v originále, domluvil se, takže si rozšířil vědomosti, protože díla nebyla přeložená do češtiny.
Odpověděl/a – 19.březen 14:37
Je to individuální. Myslím si, že nejdříve by se měl každý naučit mateřský jazyk.
Ale proč se neuplatnilo esperanto jako jediný světový jazyk? Myslím si, že existuje určitá národní hrdost na vlastní jazyk. Čí chléb jíš, toho píseň zpívej.
Ale jde o nadsázku, člověk zůstane stále jedním člověkem, ale bude vzdělanější, má více možností se uplatnit v zaměstnání, třeba i v zahraničí. Větší existenční šance. Souvisí to i s globalizací.
Člověk myslí i v jiném jazyce, rozšiřuje si slovní zásobu, porovnává významy slov, tím se obohacuje. Myslí v cizím jazyce, takže i to je přínosem.
„Cizí jazyk nám nenabízí pouze jiná slova, ale jiný svět.“ Jan Vrba
https://azcitaty.cz/jan-vrba/30636/#ixzz3vinlCbM4
Autorem slov je J. Jungmann. Znal několik jazyků, porovnával různá slova při přejímání do češtiny, tudíž ji obohatil. Stal se člověkem, někým významným. Takže mu znalost jazyků hodně pomohla. Čeština totiž byla popelkou.
Viz národní obrození.
Stejně T. G. Masaryk se s těmi slovy ztotožňoval. Sám ovládal několik jazyků. Četl díla v originále, domluvil se, takže si rozšířil vědomosti, protože díla nebyla přeložená do češtiny.
--
Zkuste se podívat do archivu, najdete podobné otázky, sama jsem ji vložila,
takže se dovíte víc.
https://www.odpovedi.cz/search?q=kolik%20%C5%99e%C4%8D%C3%AD%2C%20