Když existuje půlnoc, proč se poledne nenazývá půlden?

Vždyť ano, je to tam:
poledne = půlka dne , polovina dne

Uvědomte si význam slova den – je to jednotka času 24 hodin od 0 hodin do 24 hodin. V užším slovas smyslu je den doba, kdy je svwtlo, kdy svíotí slunce.

12.00 hodin je polovina dne. Půl dne je část dne bez přesného vyjádřenoí v hodinách.

Význam slova den se rozšířil, jak si můžete přečíst z etymologie.

noc, noční, nočník, nocovat, přenocovat, ponocovat, ponocný, nocleh, nocle hárna. Všesl. – p. noc, r. noč’, s./ch. nôć, stsl. noštь. Psl. *noktь (B3) odpo vídá lit. naktìs, lot. nakts, gót. nahts, něm. Nacht, angl. night, bret. noz, lat. nox, alb. natë, ř. nýks, sti. nák(t) tv. i chet. nekuz mēḫur ‘večer’, doslova ‘čas noci’, vše z ie. *noku̯ ts ‘noc’, gen. asi *neku̯

poledne, polední, poledník, polednice. Všesl. – p. południe, r. pólden’, s./ch. pódne, stsl. poludьne. Psl. *polъdьne (B6), doslova ‘polovina dne’, viz :půl a :den.

půl, půlový, půle, půlka, polovina, po loviční, půlit, rozpůlit. Stč. pól (C5). Všesl. – p. pół, r. pol, ch. pôl, s. pô, stsl. polъ. Psl. *polъ vychází z ie. *(s)p(h)el- ‘štípat, oddělovat’ (A5, A6), příbuzné je lat. spolium ‘odřezaná zvířecí kůže’, alb. palë ‘strana, část’, sti. phálati ‘puká (na dva kusy)’. Srov. :poledne,

den, denní, deník, rozednít se. Všesl. – p. dzień, r. den’, s./ch. dân, stsl. dьnь (B6). Psl. *dьnь souvisí s lit. dienà, sti. dína- tv. i s druhou částí gót. sin teins ‘každodenní’, lat. nūn-dinus ‘de vítidenní’, vše z *dei-n, *din-, rozší řeného ie. kořene *dei- ‘svítit, zářit’ (srov. lat. diēs ‘den’). Původně tedy jen ‘světlá část dne’.

noc, noční, nočník, nocovat, přenocovat, ponocovat, ponocný, nocleh, nocle hárna. Všesl. – p. noc, r. noč’, s./ch. nôć, stsl. noštь. Psl. *noktь (B3) odpo vídá lit. naktìs, lot. nakts, gót. nahts, něm. Nacht, angl. night, bret. noz, lat. nox, alb. natë, ř. nýks, sti. nák(t) tv. i chet. nekuz mēḫur ‘večer’, doslova ‘čas noci’, vše z ie. *noku̯ ts ‘noc’, gen. asi *neku̯ ts

pólnoc, -i f., též pól noci, půlnoc, doba kolem poloviny noci:

poledne, doba kolem poloviny dne; „samé, veliké p.“ pravé poledne: večer a ráno a u poledne [vzývám Boha]

noc, noční, nočník, nocovat, přenocovat, ponocovat, ponocný, nocleh, nocle hárna. Všesl. – p. noc, r. noč’, s./ch. nôć, stsl. noštь. Psl. *noktь (B3) odpo vídá lit. naktìs, lot. nakts, gót. nahts, něm. Nacht, angl. night, bret. noz, lat. nox, alb. natë, ř. nýks, sti. nák(t) tv. i chet. nekuz mēḫur ‘večer’, doslova ‘čas noci’, vše z ie. *noku̯ ts ‘noc’, gen. asi *neku̯

Zdroj Machkův a Rejzkův Etymologický slovník

Slova jsou taková, jaká jsou, poznáte z etymologie a hláskového vývoje. KLaždé slovo žioje svůj život a má i jiný význam.

Protože se nazývá poledne.

Ak pôjdete do histórie jazyka, zistíte, že v dávnych časoch sa „půldnu“ začalo vplyvom vývoja a priberania cudzích slov zmenil na poledne.

Noc je rodu ženského, půlnoc rodu mužského. Tak poledne, dopoledne, odpoledne jsou rodu středního. A půlka nebo polovina , to je celkem jedno.