Kde jsou nejprotivnější a kde nejsympatičtější lidé?

To se vážně nedá zobecnit – všude jsou i ti zmetci, i ti dobráci.
Já jsem třeba kousek od Brna a i když svoje městečko miluju, o lidech dvakrát valný mínění nemám: ti co se znají, často pomlouvají jeden druhýho… A když někoho neznám, neexistuje abych pro něj nezištně cokoliv udělal…to je nejspíš zdejší motto.
Každý si hrabe na svým písečku, o život druhých absolutní nezájem. Sousedy pomalu ani neznám – zdravím prostě každýho, koho potkám v baráku :)
Ani to Brno mi po lidské stránce moc nesedí – davy lidí se míjejí navzájem, vráží do sebe, každý někam spěchá.. To tam můžeš sebou praštit na zem, a dav kolem tebe buď netečně projde, a nebo zavolá na záchytku, ať si pro tebe přijedou. Tolik aspoň má zkušenost.

Já osobně moc ráda vzpomínám na Náměšť na Hané a celý to okolí tam. Když jsem v Náměšti před lety byla na festivalu, cítila jsem se tam fakt krásně – ať jsem zastavila kohokoliv a ptala se na cestu apod., každý neskutečně ochotný, usměvavý..jak kdybych patřila k nim do rodiny :)
Stejně hřejivý vzpomínky jsem si odvážela i z oblasti Velehradu. Nevídaně milí lidi, opravdu :)
Totéž Prostějovsko, Mikulov, Mikulčice. V Mikulčicích mě jeden pan taxikář za 100 Kč (!) přes hodinu (!) vozil po celým okolí, furt sem a tam a tam a sem..jen aby mi pomohl najít objekt, který jsem hledala a nemohla najít. Dokonce se pak z vlastní iniciativy šel ptát chlapů do místní hospody – sebralo mu to asi 10 minut, žádný příplatky za stání nechtěl.
A co byl největší gól: do té hospody odešel a klíče nechal v zapalování!!! VÍM, že to z jeho strany nebyla zapomětlivost – ten chlapík mi prostě věřil. Dostalo mě to, hodně :)

Naopak negativní dojmy ve mě zanechalo Třinecko, Hradec Králové, Plzeň. Nicméně žádný závěry z toho nevyvozuju, prostě jsem jen měla ‚štěstí‘ na tu protivnější část obyvatelstva :)

A co musím říct na adresu Prahy: Praha si u mě vůůbec nestojí tak špatně, jak by se mohlo zdát! Až na pár vyjímek tam ke mě všichni byli milí a slušní a v rámci svých možností by udělali maximum.
To byste, Moraváci, do Prahy neřekli, co? :))
Nicméně ani z tohoto žádný závěry nedělám: možná jsem jen měla štěstí na tu přijemnější část Pražáků ;)
A nebo to všechno byly naplaveniny ze srdečnější Moravy ;)

Myslím, že to nedá takto rozdělit, všude jsou pohodaři i protivové a jen záleží na koho zrovinka kde narazíš…

Jsem Olomoučák, takže neutrální jedinec: Právě na Ústí nad Labem mám jedny z nejkrásnějších vzpomínek vůbec. Je to zajímavé město ze zajímavými lidmi a klidně bych tam trávil více času. Kde mi moc milí nepřišli, byly snad Jeseníky. Ale budu se zastávat svého rodného města, v Olomouci jsou nejmilejší. 😁

Každý to nej hodnotíme jinak. Pro mne jsou jako zázrakem všude, i zde 😁