Odpoveď byla označena jako užitečná

Zrovna se tu na odpovědích někdo ptal,kde sehnat kvalitní kopřivový čaj,…
Jo kde jsou ty časy, když jsme 4× do roka vyrazili do města nakoupit potraviny- olej, sůl,koření, cukr, acylpirin, náplasť na rány, event. prášek na praní. Možná jsem něco zapoměl,ale moc ne. Pak jsem si vzal „panelákovou squaw“ a tento kontrast viděl dost detailně. V záp. Evropě je to ještě horší. V Rakousku po mě chtěl kolega nějaké houby, větší část z toho, co jsem mu donesl, tvořily mladé křemenáče, které vyházel, že je to červený. Hřiby taky moc lidí nezná…jen kuřátka a žampiony, protože jsou v marketech.. Pracovní příležitosti a lákadla času jako internet lidi odcizují od života s přírodou.
Je doba,kdy žít na vesnici pomalu začíná být větší ekologická zátěž,než bydlet ve městě. Zajímavé,že v době krize před 10lety začali v Anglii přechodně opět chovat v malém drůbež atd. Možná se ta doba vrátí – se skřípěním zubů a nadávkami našich potomků na naše dluhy,…
Snad když je v domácnosti nějaký ještě schopný důchodce se vztahem k přírodě, tak to ještě i dnes funguje. Podobně i u některých radikálních lidí žijících v komunitách, jako vegani, adventisté a tak podobně.

Jinak si nemyslím,že by v marketech bylo předražené, vychovat králíka za 5 měsíců je dražší, než kuře za 5 týdnů.

Ještě k tomu Rakousku,kromě těch křemenáčů,v době nadouvání hrachových lusků jsem si je nosil do práce na svačinu a nabízel kolegům. Nikdo to neznal, až moje sousedka si vzala, že už to jedla…

Upravil/a: EKSOT123

Nemohlo by to platit z několika důvodů: 1. kolem mnoha domácností už nic neběhá, 2. už je příliš mnoho těch, kteří i kdyby běhalo a rostlo by nevědělo, co s tím dělat a 3. jsou i tací, kteří by jíst cokoli „zivého“ považují za nízské a ubohé.

Kdyby ten dům stál na pobřeží, proč ne.
Ovšem asi do doby než bych začal „vonět“ rybama.
Problém ale je, že ryby neběhají.....

Upravil/a: hapiky