Je ich tu veľa.
Neverte všetkému, čo sa hovorí o živote za bývalého režimu. Pravda je medzi chválou a hanou.
Nie je pravda, že rodičia museli kvôli štúdiu svojich detí nasilu proti svojej vôli vstupovať do JZD (ako tam mohol vstúpiť robotník z mesta?), do KSČ (tam sa ľudia vyberali a schvaľovali, požiadať ste mohli, ale prijať vás nemuseli), do LM (to bola ozbrojená zložka KSČ, tu jednoducho nečlen KSČ nemohol).
Nadaní študenti mohli pokračovať v štúdiu na VŠ, (len v prípade, ak rodičia boli vedení v zložkách ŠTB ako protisocialistické živly, tak deti trpeli za rodičov).
Akoby mohli študovať na vtedajších VŠ mnohí z tých, čo dnes kričia, ako boli prenasledovaní? Pozrite si hoci oficiálne životopisy mnohých z nich. Vyštudovali nie za svoje, ale za štátne. (náklady na 1 študenta predstavovali v priemere od 100 000 do 500 000 Kčs, ktoré oni neplatili, ale prispel na nich štát, my všetci)

Upravil/a: led

Já jsem studium ukončil v r. 1979. K čemu ti je ta informace dobrá?

Doplnění po doplnění otázky: přestože jsem měl politický vroubek, protože jsem si dopisoval s tetou, která po r. 68 pláchla do NSR, mohl jsem studovat díky tomu, že jsem měl dobrý dělnický původ – fotr byl havíř. Jinak by to bylo v háji.

Upravil/a: Kepler

Je.

Ano. Mohl bych ti jich jmenovat i několik, i když osobně nikoho neznám.

Moje matka nemohla jinam než na zemědělský učňák někdy v šedesátých letech protože byla dcera zemědělce „statkáře“ (přestože na škole měla slušné výsledky). Na učňáku ji (vzhledem k výsledkům kterých dosáhla) dotlačili k maturitě. Doufám, že nevadí, že toto nebylo přímo o VŠ.

Pokud by vás zajímalo jaký byl děda hrozný vykořisťovatel, tak možná k hrubému odhadu pomůže, že další podobné statky byli vzdáleny cca 300m ve všech směrech.