Vložila jsem otázku, která souvisí s lítostí. Jde o slova slavného renesančního básníka Boccaccia.

"Je lepší litovat, že jsme něco zažili, nežli litovat, že jsme nezažili nic.“
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/je-lepsi-litovat-ze-jsme-neco-zazili-nez-litovat-ze-jsme-nezazili-nic
–
Nepokládám se za moudrou, tedy netuším, jak se chovají ti, kteří jsou opravdu moudří, takže mohu mluvit jen za sebe.

Ale myslím si, že každý člověk cítil lítost nad tím, že ho někdo blízký či známý opustil.

Jenže kdyby to bylo jinak, kdybych udělala to a to, kdyby jsou chyby, nemůžu už změnit, protože vše patří minulosti, nevím, zda by to bylo lepší. Možná ano, možná ne.

Přece po bitvě je každý generál …

Upravil/a: annas

Možná ano. Já sám sebe za moudrého nepovažuju, ale vždycky si říkám: nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř. A to jsem si myslel, že jsem na dně. Důležité je to dno ucítit a odrazit se.

Upravil/a: Kepler

Asi to tak bude. Já se snažím řídit heslem: „Nefňukej a nelituj se!“ Život nám sem tam přinese i menší problémy, ale pokud se snažíme dělat co nejvíce to, aby se zmenšily, pak se nemusíme litovat. Na rozdíl od těch, kteří už mezi námi nejsou.:-))

ee,nadávají si do hlupáků 😁

Ne, neni to pravdou.

Jestli ano, tak já jsem VELMI nemoudrý! Téměř je u mne pravidlem, že sotva něco udělám, tak vzápětí mne napadne, jak to udělat jinak a LÉPE! To už je ale pozdě bycha honit! :D :D :D

No a já mám takovej pocit (ALE JE TO FAKT JENOM DOMĚNKA, JEN VAŘÍM Z VODY!!!), že tidlencti lidé MUSÍ díky všem ostatním lidem TĚŽCE litovat, do jakýho „univerza“ se to narodili! ;p