Jakou krizí prochází lidstvo? Kdy začala a kdy by mohla skončit?

Ekonomickou krizí a koronavirovou krizí.

Tvoji rodiče a většina starších lidí tohle tvrdí, protože člověk má sklony pamatovat si většinou jen to dobré a špatné vzpomínky vytěsňuje.

>chemie v jídle a vznik souvisejících nemocí (to dříve nebývalo)
>mikroplasty v jídle
>hormony v pitné vodě ovlivňující plodnost
>rozmrzávání permafrostu a uvolňování neznámých virů
>přicházející ekonomická krize vlivem ekonomického cyklu
>ruské neoprávněné požadavky vůči NATO a porcování Ukrajiny
>vliv elektroniky na život člověka, nadváha u poloviny populace
>oteplování planety vlivem člověka – masivní produkce CO2 (vymření 40 % fauny při navýšení teploty o 3.5 stupně Celsia, i za dodržování Pařížských dohod, což je nereálné, je predikce vysoko nad 3.5 stupně)
>odlesňování, destrukce pralesů
>destrukce mořského života vlivem nadměrného rybolovu, tj. nedostatek ryb a přeživší ryby jsou plné plastů, tuňák je dnes jedovatý (přesto se prodává)

Když opominu současnou pandemii a krizi s ní spojenou, tak lidstvo posledních pár desetiletí (ve větší nebo menší míře podle míst) prožívá krizi anarchismu.
Kulturní a politická krize (politická, která se promítá v kultuře a společnosti). Chaos, nestabilita, úpadek řádu a morálky, vedení, vzorů, autorit, respektu a podobně.
Svobodně nesvobodná společnost, práva na úkor svobod, zvýhodňování některých jednotlivců nebo skupin, vládnou dezinformace, manipulace a předsudky.
Shrnout by se to dalo jako republikanismus, anarchismus, vlny přehanného liberalismu až libertarianismu. Amerikanismus, odkud to z jisté části proudí (jejich kultura a politika).

Staré časy bych si ovšem neidealizoval, avšak je pravda, že vývojem moderní společnosti bují egoismus. Orientuje se na mamon, ego a vlastní důležitost, podpora negativních vlastností a vášní (nespokojenost se vším, i když má člověk „vše“ – s nadsázkou i bez, protože úroveň bohatství společnosti, možností a prostředků, tu v historii taková nebyla. Ovšem otázka spokojenosti a potřeb je v něčem jiném). Pokud není „zdravý“ jedinec, nemůžou být zdravé ani vztahy a společnost (a jedinec je takový, protože politika, která ho utváří a ovlivňuje – a její organizace a orientace, mj. i ta kulturní).
Nastupující anarchismus jde často poznat, podle kolísání stability, úpadku řádu, vymizení respektu, benevolentnějšími, ale i chaotičtějšími a složitějšími zákony, ústupky ze strany státu a vlády (vůči „lidu“, skupinám, menšinám, demonstrantům, protestujícím,..), tolerance vůči dekadenci, pokleslých mravů společnosti, zhýralosti (a dokonce i jejich podpora), nespravedlnost, žádné reálné vedení, všeobecný společenský/kul­turní úpadek, atd.

Upravil/a: Disraeli

Možná že všichni ti starší, které zmiňuješ, poznali za celý život jen črdel a proto teď ani nevědí, o čem vlastně mluví. Nevědí, že se vlastně jen přibližují západu, s Unijním svazem na věčné časy.

Ale pozor, i bohatý západ řeší problémy. Má mnoho neviditelných nepřátel. A protože mnoho z neviditelných nepřátel bylo moc vidět, pojal západ v čele se šorošem a židy situaci genialitou jemu vlastní a stvořil nepřítele vskutku mocného, nikdy neporazitelného (k otázce „kdy by mohla skončit“- dokud nebudou sami chtít), ale hlavně KONEČNĚ FAKT NEVIDITELNÝHO A NEHMATELNÝHO! Obyčejný virus. (;

Vydělila se tu globální vrstva nejbohatších, kteří si myslí, že když umějí vydělat peníze, že mohou vlastnit lidstvo a diktovat mu způsob života. Vlastní i masmedia a korumpují politiky. Pohrávají si s národy jako to dělal Stalin: vylidňoval oblasti, celé národy stěhoval.
Hezký příklad arogance banky vychovávat lidi nejíst vánoční kapry: https://www.vi­talia.cz/clan­ky/co-komercni-banka-nevi-o-kaprech/

Upravil/a: Ametyst

Tento názor často souvisí s nostalgií a retrospektivou lidí na své mládí, kdy byli lehkovážnější a bezstarostnější. Nad to se nám obecně lépe pamatují pozitivní zkušenosti, proto může naše vzpomínka na minulost být zkreslená.

Nicméně, současnosti nepochybně ovlivňuje řada problémů a výzev, které může být chápány jako určitá krize. Jedná se zejména o:

1. Klimatickou krizi: Úroveň produkce skleníkových plynů vytvořených člověkem vede k dramatickému oteplování planety, což způsobuje změny klimatu a ekosystémů, ztrátu biodiverzity a různé sociálně ekonomické dopady. Tato krize začala s průmyslovou revolucí v 18. a 19. století a její řešení je hlavním bodem globální agendy.
2. Technologickou a digitální krizi: Přechod do digitálního věku přinesl řadu výzvam, včetně kybernetické bezpečnosti, zneužívání osobních dat, šíření dezinformací, závislosti na technologiích a vlivu technologií na duševní zdraví. Tato „krize“ je produktem posledních pár desetiletí a bude se jistě dále vyvíjet.
3. Sociální a psychickou krizi: Moderní společnost čelí rostoucím hladinám úzkosti, deprese a jiných duševních zdravotních problémů. To je zčásti účinkem rychlého tempa života, nejistoty, prolínání pracovního a soukromého života a dalších faktorů.

Kdy tyto krize skončí, je nejisté. Každá z těchto krizí vyžaduje úsilí na mnoha úrovních – individuální, komunitní, národní, globální – a vyžaduje systematické změny, jak v naší společnosti, tak v našem vztahu k planetě.