Avatar uživatele
_136

Jak bylo možné se v době komunismu učit cizí jazyk (angličtina, němčina, francouzština)?

mohl mi zde někdo vysvětlit proč v době komunismu v Československu bylo možné učit se cizí jazyky – angličtina, nemčina, francouzština, i když bylo velmi obtížné vycestovat do ciziny za prací nebo dovolenou… podle zdroju komunisti zakazovali vše západoevropské­. Děkuji

Zajímavá 0 před 682 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
elkon

Za prvé nebyl žádný komunismus a za druhé existovaly jazykové školy. Máš špatné jednostranné zdroje.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Disraeli

Spíš se ptáš PROČ se ty jazyky vyučovaly, než jak bylo možné se ty jazyky učit, ne?
Učit ses mohl i jiné jazyky, nejen tyto tři (čtyři s rutinou – samozřejmě) – ty byly dostupné na školách, hlavně od SŠ. Některé volitelné, jiné „povinně volitelné“ (myslím hlavně němčina). Byly i jazykové školy a co se týká samostudia, tak byly normálně učebnice a slovníky – dodnes stále prodávané po antikvariátech, bazarech, dostupné v knihovnách atd.

Existovaly pochopitelně cizojazyčné knihy a další věci, u kterých bylo možné setkat se s cizím jazykem, dovoz věcí a vůbec zahraniční obchod. Navzdory uzavřenějším hranicím, nebyly zcela uzavřené. V jisté míře (a podle konkrétní doby za socialismu) se cestovat mohlo, taky existoval obchod (import, export – bez ohledu na míru), diplomacie a různé zahraniční a cizojazyčné styky. Na mnoha místech bylo možné dostat se do interakce s cizím jazykem (psaným i mluveným).
Nemluvě o povoláních, které na tom zakládají (překladatelství a podobně).
Možnosti samozřejmě nebyly takové jako dnes, ale proč by se neučily? Navíc povinná byla jen ruština, pak němčina (částečně dobrovolná), pak teprve angličtina s francouzštinou, které nebyly až tak rozšířené a byly hlavně dobrovolné/vo­litelné…

Upravil/a: Disraeli

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Rocker

Ja chodil na základce na němčinu, měli jsme ji jako kroužek po vyučování.

Upravil/a: quentos

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Arne1

Pominu ten termín „komunismus“, který snad nikde neexistoval. Ve škole se docela běžně učily kromě ruštiny i jiné jazyky. Spousta západoevropského byla docela normálně používána. V rozhlase se hrála západoevropská hudba jen trochu méně než dnes (a dnes naproti tomu skoro nelze poslouchat východoevropskou hudbu). Byly i filmy v kinech a televizi – jen byla více preferovaná evropská tvorba. Měli jsme i zahraniční televizi (snad všude kromě Prahy), to v té míře dnes není pokud nemám satelit. A dokonce zahraniční TV si nás propagandisticky považovaly a zdarma posílaly poštou přehled programů (Rakousko). Sledování radia a TV je pro výuku jazyka velmi dobré.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Filip84

  1. Člověk se učí jazyk jenom na cestování? Nebo jenom kvůli práci? Copak je to nějaký Kanonenfutter? Primárně se, snad, jazykově vzděláváš, protože ti to otevírá obzory, rozumíš originálu třeba v knížce, ve filmu.
  2. Oproti KLDR ČSSR nevyžadovala povolení na to, aby se občan mohl učit cizí jazyk, ani státní souhlas, ani nic podobného. Ve všech školách se povinně učila ruština, jako druhý předmět němčina, francouzština, i jiné jazyky. Existovali soukromí učitelé – i k nám se stěhoval občas nějaký ten „imperialistický hrdlořez“ (třeba Chantall Poulain), i u nás žily menšiny cizinců, dokonce i v lidově demokratickém zřízení, takže nebylo nemožné sehnat domácího učitele i na docela exotické jazyky, ne tak na ty běžné.

Cizojazyčná literatura byla, pravda, v běžných knihovnách jí moc nebylo, ale ve vědeckých jí bylo více, než dost. Koupit se taky dala, arciť ne v každé díře.

III. ČSSR nebyla nějaká ruská gubernie nebo reservní Albánie, ale druhý ekonomicky nejvyspělejší stát RVHP (po DDR).

Jak by, asi, bez jazykové vybavenosti fungovali soudní překladatelé? Jak by fungoval podnik zahraničního obchodu, import-export, Tuzex etc.? Jak by komunikovaly naše university se světem?

IV. Z ČSSR nebylo „velmi obtížné vycestovat do ciziny“.

Především ČSSR nebyla stát komunistický, ale de iure socialistický, který o komunismus usiluje, de facto státně kapitalistický. Kčs nebyla od roku 1954 mezinárodně obchodovatelnou měnou, proto měla ČSSR omezený zdroj valut.

I když se imperialisticko-kapitalistická propaganda snaží lidi přesvědčit o opaku, v ČSSR se dalo docela normálně a v pohodě žít. A nemusel člověk lézt komunistům do zadnice, nemusel být členem strany, ba ani těch pojebaných odborů, ve kterých byli „všichni“. Jistě, pokud občan neprojevil základní loyalitu, jako např. nepodepsal souhlas se vstupem vojsk, nebo nepodepsal odsouzení Charty 77, tak musel být srozuměn s tím, že je-li lékař, tak bude do důchodu obvoďák v Mňuku. Ale tím to končilo.

K vycestování potřeboval občan pas a tzv. výjezdní doložku. Pas dostal, to by musel být odsouzený, aby mu ho nevydali. S výjezdní doložkou to bylo složitější.

Byli lidé, kteří jí nedostali ani do Polska, ale to byli opravdu aktivní „nepřátelé lidově demokratického zřízení“. Všichni ostatní jí, poměrně bez problémů, dostali do státu RVHP. Na západ člověk výložní doložku dostal snáz, pokud měl valuty, protože valutový příslib byl směšný, to je, jako kdyby dneska jel na dovolenou do Říše s EUR 2.00 na den, no a protože stát šporoval každou valutu.

Moje babka byla členkou KSČ od roku 1948 (tj. od 18), až do roku 1970, kdy jí vyloučili: byla na pohovor a měla v hlavně gulyás ohledně vstupu vojsk (u nás žádný vstup nebyl: v srpnu 68 se třikrát projelo sovětské BVP na točnu a zpátky, a tím Schluss). Ona bába, krom toho, že byla za mlada rudá, jak záře nad Kladnem, je i rigidní katholík. Takže, bába, členka KSČ, chodila normálně do kostela, akorát soudruhům vadilo, že má v hlavě politiku lidovců (to, že chodila do kostela, jí nikdy nevyčítali, bába v tom měla vždycky hockey, já to říkám furt, že nemá takové cypiny řešit, že beztak vyřeší kulové hovno), tak jí vyloučili ze strany. A nevyhodili jí z práce, jenom jí přeřadili na nižší posici. A nenavštěvovali je kluci ze státní, nebyla na výslechu, nic. A můj fotr normálně jezdil se souborem do Francie, Švédska, Itálie atp. A to nejsou věci „jedna paní povídala“, já mám komplet bábin kádrový spis.

Hodně záleželo na místní organisaci KSČ, na OV tajemníkovi, na tom, jak se jedinec činil pracovně, kulturně atp. Byla to jiná doba, určitě ne lepší, ale ani horší. Jenom jiná.

Upravil/a: Filip84

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
led

Nielen tieto vami menované jazyky, ale mohli ste sa učiť aj iné „kapitalistické“ jazyky. Učeniu cudzích jazykov sa nebránilo, práve naopak, podporovalo sa to.
Neviem, z akých zdrojov čerpáte „komunisti zakazovali vše zapadoevropské“ ale skrátene „je to kravina“ a hrubá lož! To sa podľa vás asi ani nepremietali v kinách západoeurópske a americké filmy? Veď napríklad známa „Angelika…“ bola nasadzovaná do kin, keď sa vo svete aj u nás zhoršovala situácia. A napríklad „3 mušketieri“ boli na vine, že som sa začala učiť francúzsky. „West side story“ som len na území Československa videla v 5 jazykoch… a ďalších jazykoch v „západnom“ zahraničí. A to som pritom nemala preukaz s kosákom a kladivom vo hviezde.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Pepa25

Ruština byla povinná, ostatní cizí jazyky volitelné nebo dobrovolné. A lidé se učili jazyky i když nebylo možné cestovat …

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
paul1

Tím, že do nás hustili ve škole ruštinu, se směšnými výrazy (čto vy sprasili? znamená co jste se ptali? atd. ) hodně lidí odradilo od studování jazyků. Němčina to byl zase jazyk nacistů, také s tím mělo hodně lidí problém a dodnes i má. Já jsem se ji tedy učil, měli jsme v NDR známé.
A o tom žití? Když člověk držel hubu a krok, tak mohl celkem slušně žít, dali mu pokoj. Ale běda, když projevil nějaký názor odlišný od socialistické linie vytýčené KSČ.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kelt

Byly knihy, učebnice a kursy, ale slovní zásoba a lekce byly zaměřeny na analogie . Rodina zahraniční žila stejně jako naše, měli stejné zájmy, možnosti, proto témata byla rodina, práce rodičů, nějaká aktivita ve volném čase, popis přírody, něco o dané zemi. Hlavně se probírala gramatika a mnoho cvičení bylo drilových a překladových. Obvykle se žáci střídali ve čtení a odpovídání na otázky. Hodiny nebyly ani moc zajímavé.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Thomas Angel

Myslím že záleženo na škole. Mám jednoho známého co se za hlubokého bolševismu učil na gymnáziu angličtinu. Myslím si že i přes debilitů soudruhů, si soudruzi uvědomovali potřebu vzdělávat národ. A pak taky aby mohli ty spolehlivé soudruhy studenty nabrat třeba do StB nebo posílat do zahraničí.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek