Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 14.červen 19:38

Spíš se ptáš PROČ se ty jazyky vyučovaly, než jak bylo možné se ty jazyky učit, ne?
Učit ses mohl i jiné jazyky, nejen tyto tři (čtyři s rutinou – samozřejmě) – ty byly dostupné na školách, hlavně od SŠ. Některé volitelné, jiné „povinně volitelné“ (myslím hlavně němčina). Byly i jazykové školy a co se týká samostudia, tak byly normálně učebnice a slovníky – dodnes stále prodávané po antikvariátech, bazarech, dostupné v knihovnách atd.

Existovaly pochopitelně cizojazyčné knihy a další věci, u kterých bylo možné setkat se s cizím jazykem, dovoz věcí a vůbec zahraniční obchod. Navzdory uzavřenějším hranicím, nebyly zcela uzavřené. V jisté míře (a podle konkrétní doby za socialismu) se cestovat mohlo, taky existoval obchod (import, export – bez ohledu na míru), diplomacie a různé zahraniční a cizojazyčné styky. Na mnoha místech bylo možné dostat se do interakce s cizím jazykem (psaným i mluveným).
Nemluvě o povoláních, které na tom zakládají (překladatelství a podobně).
Možnosti samozřejmě nebyly takové jako dnes, ale proč by se neučily? Navíc povinná byla jen ruština, pak němčina (částečně dobrovolná), pak teprve angličtina s francouzštinou..

Disraeli

Odpověděl/a – 14.červen 19:39

Spíš se ptáš PROČ se ty jazyky vyučovaly, než jak bylo možné se ty jazyky učit, ne?
Učit ses mohl i jiné jazyky, nejen tyto tři (čtyři s rutinou – samozřejmě) – ty byly dostupné na školách, hlavně od SŠ. Některé volitelné, jiné „povinně volitelné“ (myslím hlavně němčina). Byly i jazykové školy a co se týká samostudia, tak byly normálně učebnice a slovníky – dodnes stále prodávané po antikvariátech, bazarech, dostupné v knihovnách atd.

Existovaly pochopitelně cizojazyčné knihy a další věci, u kterých bylo možné setkat se s cizím jazykem, dovoz věcí a vůbec zahraniční obchod. Navzdory uzavřenějším hranicím, nebyly zcela uzavřené. V jisté míře (a podle konkrétní doby za socialismu) se cestovat mohlo, taky existoval obchod (import, export – bez ohledu na míru), diplomacie a různé zahraniční a cizojazyčné styky. Na mnoha místech bylo možné dostat se do interakce s cizím jazykem (psaným i mluveným).
Nemluvě o povoláních, které na tom zakládají (překladatelství a podobně).
Možnosti samozřejmě nebyly takové jako dnes, ale proč by se neučily? Navíc povinná byla jen ruština, pak němčina (částečně dobrovolná), pak teprve angličtina s francouzštinou, které nebyly až tak rozšířené a byly hlavně dobrovolné/vo­litelné…