Co je Fext?

alenka901

Zrodila ho – s největší pravděpodobností – třicetiletá válka, kterou pro Země Koruny České představoval především postup švédských vojsk přes Východní Čechy a Moravu. Tam se také objevilo nejvíce pověstí o nezranitelných odvážných rychtářích, bránících své vesnice nikoliv ve jméně panovníkově, ale pro záchranu vlastních životů a majetku, což v chaosu první půle sedmnáctého století bylo jediné, v co se dalo ještě věřit.

Fext byl nezranitelný, obvykle se vysmívající překvapenému a vyděšenému švédskému důstojníku, který do něj vypálil kuli ze své pistole v přesvědčení, že tento argument mu jako vždy otevře cestu. Nezranitelný zmrzlík, jak se fextům někde hezky česky říkávalo, mu ovšem s posměchem hodil kuli pod nohy a útočníkům nezbylo než změnit se na útěkníky. Stačilo, ovšem, nabít nikoliv olovem, ale skleněnou koulí, a dopadlo by to naopak, jenže o této praktice Švédové patrně nevěděli. Aspoň většinou, v Jihlavě straší přízrak švédského generála Österlinga, který za svého života fextem byl, dívka, jejíž zavraždil milého ovšem příslušné znalosti měla a sklem naládovala.

Kdyby nebylo pozdějších pověstí, fext by sem, při vší úctě, nepatřil, protože očividně jde o obyčejného člověka, znalého magických praktik. Však také existoval i recept, jak této potřebné schopnosti dosáhnout. Narodilo-li se totiž dítě v plodovém obalu, měl se tento opatrně sejmout, usušit, uschovat a až potomek dosáhne dospělosti, předat mu ho s jednoduchým návodem k použití – Nosit pod levou paží, poskytujeme doživotní záruky.

Jenže když války skončily, fextové nezmizeli, respektive zůstala náhodnými vlivy prostředí mumifikovaná těla, která spolu s touhou po nezranitelnosti fexty původně zrodila.

A tak začali zmrzlíci strašit. Nijak zvlášť, většinou jen reagovali na přitroublé jednání živých. Někdy si i vzpomněli na rodnou církev (nebo se jen bavili) jako ten z Honbic u Chrudimi, který ležel v tamní márnici a mezi jehož nohy snesla slepice několik vajec. Když se je pokusila nějaká tetka sebrat, fext sevřel nohy a povolil až když vyděšená žena slíbila přispět na mši svatou. Ale převážně se fexti, vytažení z márnic a hrobů, jen pevně drželi svých únosců a odmítali se pustit, dokud nebyli vráceni k věčnému odpočinku.

Zdroj: http://www.fext.cz/bestiar/bes tiar_013.htm