Odpoveď byla označena jako užitečná

Větu máte špatně, tvary přechodníku pro mužský rod také chybně. Používají se pro zkrácení.

Přechodník přítomný od slovesa stát
stoje -m . r. , stojíc – ž. + s. r., pro j. č., stojíce – mn. č. pro všechny rody.)

Stoje na prahu hotelu Praha SLEDUJI slunce, jak praží … prahnu po sklenici ..

Použitím přechodníku sleduje nic nezkrátím. Takže přechodní v 2. větě se už nepoužije. .

Proto nejdříve napíši větu bez přechodníku
Když stojím na prahu hotelu Praha, sleduji … x Stoje … zkrátím tvar s předložkou.

Pravidla pro použití:

Děj vyjádřený přechodníkem musí mít stejný podmět s dějem vyjádřeným slovesem v určitém tvaru.

Přechodník se může použít, jen když jsou v obou větách stejné podměty.

Vím, že na otázku o přechodnících, jsem tehdy reagovala. . Nezapomenu na příklad přechodníku, když jej spolužačka špatně vytvořila a učitel se rozčílil>

Dívka koukajíc z okna, kopla ji kráva x Dívka koukajíc z okna sledovala chodce.

Upravil/a: annas

Podle mne dobré, až na to, že nevím, co je to pražma.

… nemá bejt: „stojíc“ ???

Velmi málo, nepochybně bych udělal řadu chyb. Beru to jako vtipný archaismus, pokud je někdy zkouším používat, správnost v tu chvíli příliš neřeším.
Co mě vyloženě pobavilo, jak si naběhli komouši, když chtěli prosadit zákon proti prznění češtiny, machrují s použitím přechodníku a akorát ze sebe udělali to, co jsou. 🙂

Zdroj: https://www.no­vinky.cz/doma­ci/clanek/komu­niste-v-navrhu-zakona-proti-przneni-cestiny-udelali-hrubku-hned-v-prvni-vete-40268988

Vzpomínám si na knihu Josefa Škvoreckého „Ze života lepší společnosti“, kde jednotlivé kapitoly jsou psány jako nepovedená slohová cvičení a kde jsou pro pobavení čtenáře přechodníky i jiné gramatické prvky používány záměrně špatně:

Po večeři otec zazvoníce vešli jsme do ložnice.

Tu každý dovedl to, avšak bratr Volhejn nedovedl to, jenž jest majitelem domů.

Ihned otec plakát utrhl, když vtom strážník za rohem pravil „Co to…?“, jenž vyšel. Tu otec počal vrávorati, předstírajíce: „Mně sklouzla se noha, i zachytil jsem se za plakát.“