Avatar uživatele
Justin1

Řešili jste někdy úbytek kognitivních funkcí?

Mám na mysli paměť a koncentraci, pokud se vyvíjejí tak, že to, co potřebujete řešit, vám začne zabírat víc času, začne vám to připadat pořád obtížnější a občas pociťujete nejistotu, jestli nepřijde něco, co bude pro vás tak těžké, že si na tom vylámete zuby, přestože vy sami i vaše okolí byste očekávali, že vzhledem k vaší délce praxe pro vás bude naopak jednodušší to zvládat.

Pokud jste takový problém řešili, jak jste na to šli a jak se vám to dařilo?

Zajímavá 0 před 865 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
da ny

Osobní zkušenosti nemám.
Některé techniky cvičení mozku lze „zdoonalit“/u­držovat tréninkem
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Kognitivn%C3%AD_fun­kce
?á práce byla především fyzického a technického rázu (manuální zručnost). Bylo nutné sledovat novinky (materiály, postupy, znalosti = kurzy, školení).
„…občas pociťujete nejistotu, jestli nepřijde něco, co bude pro vás tak těžmmm“
⇒ takové myšlenky/věci, si dopředu nepřipouštím. Nepochybuji. Pokud se dostaví problém, až pak řeším. Některé schopnosti/výkon se s přibývajícím věkem, při vysokém pracovním vypětí a stresu, přirozeně snižují. ;) Nic se nemá přehánět. Změna (i zaměstnání), může být prospěšná. Jindy stačí „dotankovat“, ty správné vitamíny/prvky, odpočinek. „Ubrat“, ze své touhy po dokonalosti.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Rokio

Ano, v minulosti jsem utrpěl dočasné poškození mozku. Moje IQ kleslo o 25 bodů, protože jsem vysadil léky, abych mohl jít darovat krev. Dělal jsem to čistě z altruistických důvodů. Hold za každý dobrý skutek musí být člověk po zásluze potrestán. Za projev mé dobrè vůle mi dokonce vyhrožovali psychiatrickou léčebnou.

Nakonec jsem se z toho dostal a úspěšně jsem odmaturoval.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek