Proč se kynutý knedlík po uvaření bez uvolnění vzniklé páry srazí?

EKSOT123

Zdá se, že kolegové mají pravdu, i když by to zřejmě šlo popsat mnohem obsáhleji a vědečtěji. Ale zkusím si po vidlácku takové přirovnání: Když se třeba zavařuje kompot ve sklenicích, tak při zahřívání kompot zvětšuje svůj objem i se odpařuje a hlavně pára uniká částečně ven ze sklenic. Při chladnutí se už ale vzduch zpět do sklenic nemůže dostat a vzniká tam podtlak-víčka drží. Na rozdíl od knedlíku se sklenice při zahřívání nemohou roztáhnout a při ochlazování smrštit, jsou pevné. Kdyby ale byly z měkkého plastu, také by se při chladnutí smrštily, – pokud bychom je nepropíchli.

aliendrone

Je libo více „vědeckosti“? Ok, takže problematiku řeší mnou oblíbená/nenáviděná [to podle situace] disciplína zvaná TERMODYNAMIKA. Vše podstatné v podstatě vysvětluje stavová rovnice ideálního plynu

pV=nRT

kde p značí tlak, V objem, n látkové množství, R molární plynovou konstantu a T termodynamickou teplotu, přičemž tato v sobě zahrnuje Gay-Lussacův, Boyle-Mariottův a Charlesův zákon (o izobarickém, izotermickém a izochorickém ději) Stačí?

Trošku silná káva na blbé knedlíky, nemyslíš? ;) :D :D

EKSOT123

:D – Jo to je ono!\ Ale o té vědeckosti jsem psal nejspíš proto, že mám rád odpověďi, při kterých se mi hned rozsvítí. A tady jsem nad odpověďmi musel chvíli hloubat. Závěr- pravdivé jsou, ale zřejmě zcela neodpovídají na otázku.
>> Když se pečou buchty s prášku do pečiva, také tam je CO2 a pára, ale není třeba propichávat. U kynutých knedlíků vařených ve vodě budou trochu jiné vlastnosti těsta – je lepivá špatně prodyšná blána a možná je i uvnitř knedlík méně prodyšný. Tak možná ani tak nejde o to vypuštěn páry, ale o umožnění přístupu vzduchu dovnitř knedlíku, z důvodu jak jsem psal u těch zavařovacích sklenic. A tou vědeckostí jsem myslel spíš něco o té struktuře těsto. Ale samozřejmě rovnice ideálního plynu nemůže nikdy uškodit.