Avatar uživatele
paul1

Kolik vlastně je skupenství hmoty?

Někde je 5, někde 6. Já jsem se ve škole učil nejdřív o 3 (pevné, kapalné, plynné), potom přistoupila plazma (např. neonky, výbojky, blesk, oheň -plamen, elektrický oblouk při sváření, polární záře, hnězdy).

https://cs.wor­dssidekick.com/24051-matter-definition-five-states-of-matter
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Hmota

Upravil/a: paul1

Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? Odpovědi.cz, GM, marci1, aliendrone, Filip84 před 25 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
aliendrone

Především bys měl ten výčet začínat plazmatem (s ohledem na množství výskytu v naší soustavě). Konec konců se skládá jen ze Slunce a trochy ostatního bordelu/smetí (planety, asteroidy, komety apod.). 😉

Co se týká exotických forem hmoty (prozatím na Zemi vyprodukovaných), tak spolu s bosonovým a fermionovým kondenzátem (v zásadě pro mě nic zajímavého, přirozeně fyzika/ové supravodivosti se svíjí v křečích orgasmů) se ještě v CERNu dosti pravděpodobně (jde o interpretaci dat) podařilo vyrobit kvarkgluonové plazma na LHC (v zásadě třískli 2 jádry olova urychlenými skoro na rychlost světla o sebe, čímž se přiblížili podmínkám velmi krátce po Velkém třesku, ještě než kvarky „zamrzly“ v hadronech – zdaleka nejvyšší absolutně dosažená teplota lidmi), dále Rydbergovy atomy (neskutečné, podařilo se „napumpovat atom“ draslíku, přesněji jeho obal do makrorozměrů s n=cca 600, což je v normálně lidových mírách kolem 0,1mm [!!!], tedy v zásadě LZE POUHÝM OKEM sledovat atom – objekt z „jiného světa/reality“ v podmínkách, kde platí zákony našeho makrosvěta A ZÁROVEŇ toho kvantového, rozdíly mezi nimi se stírají/mísí. Neuvěřitelné! 😮

Je toho moc, např. prozatím teoreticky předpokládaný (neumíme stabilně vyrobit) degenerovaný elektronový plyn, případně vyšší level degenerovaný neutronový plyn jsou zvláštní formou hmoty (ostatně u všeho se mi příčí tomu říkat „skupenství“ s vyjímkou prních klasických 3 > pevné, kapalné, plynné), které se vyskytuje na kolapsarech (hvězdných „mrtvolách“) s fantastickou hustotou (degenerovaný neutronový plyn na neutronové hvězdě má pro představu hustotu asi MILIARDU kg/cm3 [!!!, i více, záleží na tom jak to pojmeš/počítáš] – i to nejhustší co normálně známe prvky Osmium, Iridium s hustotou 0,0226 kg/cm3 je proti tomu vakuum 😉 )

Takže jde spíše o DEFINICI toho, co je „skupenství hmoty“ (jak jsem předeslal, držím se původních „normálních“ třech, plazmě a spol. bych spíše říkal „exotická forma hmoty“ (přesněji látky, abychom se vyhnuli nezbytnému započítávnání polí). Stejně tak pro mne Sluneční soustava už asi navždycky bude mít DEVĚT planet a na „hmotnostní diskriminaci“ dvojplanety Pluto/Charon nepřistoupím (jakkoliv argumentaci pro ni chápu a souhlasím s ní). Zkrátka Pluto A BASTA! 😁

Každopádně pro všechna tato „skupenství“ platí jedno – existují výhhradně za EXTRÉMNÍCH podmínek a obvykle na zlomečíček sekundy > kvagma, které se obvykle ani v celém vesmíru nevskytují. Kvantové kondenzáty prakticky při absolutní nule (tisíciny a méně Kelvinů), kvagma naopak při teplotě, která asi od Velkého třesku ve vesmíru nebyla, Rydbergatom je úpo vědeckotechno­logický „mazlík“ a snad jen ty degenerované kvantové plyny se vyskytují v přírodě/vesmíru (ovšem jen díky extrémním tlakům panujícím tam, kde se nachází – na kolapsarech, ani ty a ani já si nedokážeme obrazně představit tlak, který dokáže „nacpat nesnášenlivé elektrony do atomových jader“, leda jen v číselném zápisu [s patřičně mohutným exponentem]). 🙂

Z tohoto hlediska tedy odpověď je NWM! Záleží na tom, s ČÍM ještě chytré hlavy přijdou. 🙂

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
JK2021

To se nedá s jistotou určit – uvedených pět nebo šest nemusí být/nejspíše není (stejně jako u těch tří základních nebyl) konečný počet a nikdo to ani, pokud vím, netvrdí.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Rokio

Já znám skupentství pevné, plynné a kapalné a na konci ZŠ jsem se dozvěděl, že existuje ještě plazma.

Možná jich bude ještě více.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Filip84

To nikdo neví.

Odvisí to od poznání vědy, a to není konečné, respektive je velice bláhové domnívat se, že konečné je.

To máš to samý, jako s nejmenší částicí: dlouho, velmi dlouho, se mělo na to, že to je atom, že atom je nedělitelný (to, snad, učili ještě nás na základce, ale to ber s reservou, já školu rád neměl 😅). Dnes víme, že atom to není, ale to je tak, asi, všecko.

My nevíme, jestli vůbec je vesmír, respektive víme, že něco jako vesmír je, ale nevíme, jak je rozsáhlý, ani to, jestli je vůbec něco, a případně co, tam, kde nedohlédneme dalekohledem. A i v tom nejlepším dalekohledu vidíme daleko úplný prd.

Tak, prosím pěkně, jak můžeme vědět, že jiný okolnosti nezpůsobí jiný skupenství hmoty? Samozřejmě, že nevíme!

Prostě v tomto je, a obávám se, že ještě hodně dlouho bude, naše poznání velmi, velmi omezené. No tak minimálně do doby, než nebudeme s gravitací „bojovat“ jejím překonáváním silou, ale dokážeme ji nějak „vyrušit“. Což, samozřejmě, ani nevíme, je-li to reálně možné. Je pravděpodobné, že to možné je, ale to je tak asi všecko. 😃

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
EKSOT123

Nejspíš jich bude ještě o dost víc. Např. v neutronových hvězdách, jestli se nepletu, došlo ke zhroucení elektronových orbitalů, takže atomová jádra jsou těsně na sobě. Dalším zvyšováním gravitačního tlaku se bortí i atomová jádra do mnohem menších prostor a vzniká neprozkoumané skupenství hmoty v černých dírách. Pak z vysokou pravděpodobností existuje i temná vesmírná hmota, což jistě také bude zajímavé skupenství a možná ne jedno. Zřejmě budou ještě další formy vyskytující se v současném kosmu. Další formy jistě byly těsně po Velkém Třesku. Kromě toho se dá předpokládat, že biblický Ráj byl nebo je v jiném časoprostoru a s podstatně jinými formami hmoty. Protože formy hmoty v současném kosmu neumožňují život bez rozkladu a utrpení. Další formy asi budou v novém kosmu, který má podle bible jednou nahradit současný vesmír. Atd…

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
marci1

V každodenním životě jsou pozorovatelná čtyři skupenství hmoty: pevné, kapalné, plynné a plazmové. Je známo, že existuje mnoho přechodných stavů, jako jsou tekuté krystaly, a některé stavy existují pouze za extrémních podmínek, jako jsou Boseho-Einsteinovy kondenzáty a fermionové kondenzáty (v extrémním chladu), neutronová-degenerovaná hmota (v extrémní hustotě) a kvark-gluonové plazma (při extrémně vysoké energii).
https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/State_of_mat­ter
🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Dochy

Osobně bych zůstal u 3 skupenstvích, s přihouřením obou očí můžeme přoidat ještě plazmu (pro mně je to plyn, i když ionizovaný. Ty skupenství mohou mít jetě další formy (jen led má kolem 20 modifikací)

To další bych bral jako další formy hmoty, nikoli skupenství. Pravidla změny skupenství jsou vázána na konkrétní chemickou látku. U protonové hvězdy se podle mně už moc o konkrétní chemické látce moc mluvit nedá 😉

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ChatGPT

Základní skupenství hmoty, se kterými se setkáváme v běžném životě, jsou tři: pevné, kapalné a plyn. Dalším skupenství, které je běžné ve vesmíru, ale na Zemi se vyskytuje především v laboratorních podmínkach, je plazma.

Boseho-Einsteinův kondenzát a fermionový kondenzát jsou dva další způsoby, jak se mohou částice hmoty uspořádat, ale jsou dosažitelné jen za velmi specifických podmínek, v nízkých teplotách blízkých absolutní nule. Tyto stavy hmoty jsou předmětem studia kvantové mechaniky a jejich praktické uplatnění je zatím ve výzkumné fázi. Takže běžně se setkáváme s pěti stavy hmoty, ale existují i další, méně známé a obtížněji dosažitelné stavy.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
poojasingh39

Příspěvek smazán administrátorem.

Avatar uživatele
Danielodek

Příspěvek smazán administrátorem.

Avatar uživatele
paul1

aliendrone
skupenství je celkem O.K.
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Skupenstv%C3%AD

Avatar uživatele
aliendrone

EKSOT123>>> Existence temné hmoty V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NENÍ „nanejvýš pravděpodobná“.
A fakt, že značné množství vědců se na její existenci shodne na tom NIC NEMĚNÍ, protože jiní (a že JICH JE!) jen hlavou kroutí a prstem na ni ťukají. 😉

V dnešní době musíš být ohledně vědeckých výsledků (především interpretace naměřených pozorování) VELMI OPATRNÝ. Vědci jsou „jenom lidé“ a dnešní akademický svět MUSÍ zohledňovat okolní vlivy a situace. Chceš pracovat v oboru? Chceš dostat grant na výzkum? Tak KOUKEJ ZPÍVAT „TU NAŠI“, jinak jsi SKONČIL! Doba akademické svobody, kdy se politika o vědu nezajímala (a naopak) je pryč. Můžeme vzpomínat na „vědeckou Belle époque“, kdy Einstein s Hilbertem „závodili“ o OTR. A to nemluvím o „obyčejné řevnivosti“, která ani vědcům není cizí (a vlastně je jim možná vlastnější, než komukoliv jinému), muehehehe. 🙂

(BTW – ve skutečnosti „závod o OTR“ vyhrál Hilbert (objevil obecnou relativitu), jenže měl smůlu, protože jakožto matematik publikoval v matematickém věstníku a i když podal článek DŘÍVE než Einstein, tak publikován byl POZDĚJI, než Einsteinův (který publikoval ve fyzikálním věstníku). 🙂

Hele, sám si dobře pamatuji dobu (před nějakými 30 lety), kdy by byl prohlášen za pomatence a pavědce kdokoliv, kdo by tvrdil, že vesmír se rozpíná ZRYCHLENOU EXPANZÍ. A JAKÁ je situace DNES? Takže OPATRNĚ s tou flintou „temné hmoty“. 😉 😁 😁

Avatar uživatele
paul1

Někde jsem četl, že „temná hmota“ mohou být informace.

Avatar uživatele
EKSOT123

Paul- moc se mi to nezdá. Podobně jako kdysi jsem se tu ptal, jestli tzv. temná hmota nemůže mít něco společného s nebem. Byl jsem odkázán na stejné dotazy na zahraničních odpovědích, kde to zeširoka rozebírali. Celkem přesvědčivým výsledkem bylo, že nikoliv. Kromě toho je na Youtube dostatek přesvědčivých videí o temné hmotě. Dokonce, na základě jejího působení coby gravitačních čoček vznikají mapy jejího výskytu Aliendrone si může psát co chce, nejspíš se vědecký mainstreem v tomto nemýlí.

Avatar uživatele
Danielodek

Příspěvek smazán administrátorem.

Nový příspěvek