Avatar uživatele
hastrmanka

Proč jsou ve většině případů vesmírná tělesa kulatá?

Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? marci1, michalds, aliendrone, FlAsh_7 před 1524 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
marci1

Podle vědců je nepravděpodobné, že by existovala vesmírná tělesa třeba krychlového tvaru.
Za vším totiž stojí gravitace, která působí na všechna tělesa ve vesmíru. Při Velkém třesku došlo k nashromáždění obrovského množství částic a plynů, které rozmetaly do celého vesmíru miliardy těles. Při prvotním rozpínání vesmíru ale byla většina těchto těles žhavých a roztavených, už tehdy na ně ale působila z jejich středu gravitace.
Právě ta se postarala o to, že se planety a hvězdy zakulatily. Působí totiž na povrchu těles všude stejně a žhavý materiál tak vtáhla dovnitř, čímž tato tělesa zakulatila. Nutno dodat, že máloco je ve vesmíru dokonalá koule a i naše Země je spíše šišatá, tvar například krychle ale díky působení gravitace zkrátka mít nemůže.
Jediná možnost, jak by mohla planeta nebo asteroid změnit tvar, je srážkou. Pokud se srazí dva asteroidy ve vesmíru, mohou se z nich odštěpit kusy tak, že dostanou jiný tvar, než koule. Většinou jde ale stále o určitou podobu šišatého tvaru.
Zdroj: https://euroz­pravy.cz/veda-a-technika/veda/226947-proc-jsou-planety-a-hvezdy-kulate-ve-vesmiru-krychli-podle-vedcu-nikdy-nenajdete/
🙂

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
aliendrone

Protože gravitace působí rovnoměrně všemi směry a částice zaujímají polohu s co nejnižší potenciální energií. Čemuž odpovídá v prostoru tvar koule. :)

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Bobek 2

Protože ta tělesa většinou buď vznikla tuhnutím tekuté hmoty, anebo pořád jsou tekutá či plynná, a tedy je drží pohromadě gravitace a vytváří „rovnou hladinu“, tedy tvar, kdy povrch je na všech místech od středu zhruba stejně daleko. Jiný tvar mívají ta tělesa, který vznikla například odlomením od jiného tělesa nebo byla deformována srážkou. Menší kosmická tělesa – asteroidy či planetky – mívají tvary dost různé, až bizarní. Mnoho z nich je výsledkem rozpadu většího asteroidu. Třeba i oba měsíce planety Mars, Phobos a Deimos, mají dost nepravidelný tvar a jde nejspíše o odchycené asteroidy.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kepler

Pokud je těleso dostatečně velké, jiný tvar ani zaujmout nemůže. Koule je těleso s nejmenším povrchem při daném objemu. Ten tvar určuje gravitace. Může ale mít i tvar rotačního elipsoidu, pokud rychle rotuje okolo své osy. Z tohoto důvodu je např. Saturn mírně zploštělý vlivem odstředivých sil.

Upravil/a: Kepler

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Protože ta větší tělesa formuje gravitace. Díky gavitaci je jakýkoliv jiný než právě kulatý tvar většího tělesa nestabilní a dříve či později se v ten kulatý zhroutí či přetransformuje. https://euroz­pravy.cz/veda-a-technika/veda/226947-proc-jsou-planety-a-hvezdy-kulate-ve-vesmiru-krychli-podle-vedcu-nikdy-nenajdete/ Nakonec i singularita je koule o poloměru nula 🙂

Upravil/a: anonym

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Hlada

Protože koule má nejmenší povrch.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Dochy

Protože gravitační pole nutí všechno, co může, spadnout či stéci do polohy s nižší polohovou energií. To v lokálním měřítku konkrétního samostatně putujícího (tím myslím, že se nedotýká ničeho dalšího a další objekty, které by těleso ovlivňovali jsou od daného tělesa výrazně dále než jsou vlastní rozměry uvažovaných těles – tudíž je pro účely vzájemné interakce můžeme považovat za bodová) znamená, že jakákoli část hmoty vyčnívající nad úroveň okolí má díky vlastní gravitaci tělesa tendenci posunout se ve směru gravitační síly, tj k těžišti tělesa. Když to vztáhneme na veškerou hmotu: veškerá hmota tělesa se bude snažit dostat co nejblíže k těžišti. Nejlepší uspořádání, kdy se to té hmotě maximálně daří, je právě uspořádání do koule: Nad povrchem tělesa není žádná další hmota, která by mohla „chtít“ dostat se níže.

Čím je těleso hmotnější a menší, tím více snahy projeví při pokusech stát se kulatým. Čím je tekutější, tím lépe se mu daří těm snahám vyhovět.

Proti kulatosti pak působí:

  1. snaha některých (pevných) látek nehýbat se
  2. další síly, jako třeba odstředivá síla u rotujících těles
  3. Nerovnoměrné vlastnosti hmoty (hustota)

a další

Marci: „Jediná možnost, jak by mohla planeta nebo asteroid změnit tvar, je srážkou.“ A co třeba sopečné erupce, tektonika apod?

Bobek: „Protože ta tělesa většinou buď vznikla tuhnutím tekuté hmoty, anebo pořád jsou tekutá či plynná“ ani pevná tělesa nemají neomezenou možnost být nekulatá. Čím jsou hmotnější, tím menší prohřešky proti kulatosti dokáže soudržnost/pevnost materiálu udržet.

„Protože koule má nejmenší povrch“ – tam já tedy příčinu nevidím. To je podle mně spíše důsledek toho všeho. Snaha o co nejmenší povrch se podle mně uplatní spíše u povrchového napětí kapalin. U plynu to nemá smysl, u pevné hmoty také moc ne.. Takový poletavý prach s tím zmenšením povrchu nic moc nenadělá… Řekl bych, že to má smysl uvažovat u rozměrů řádově v milimetrech. U rozměrů ve stovkách až statisících kilometrů moc ne.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
hapiky

Všechno důležité, je kulaté. To už říkal „Drchlík“ v Návštěvnících.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zeeue

Jak (zde) již pěkně řekl pan Kepler: Koule je těleso s nejmenším povrchem při daném objemu. U vesmírných těles hraje samozřejmě velkou roli gravitace, ale příroda je tak nastavena celkově. Ze stejného důvodu jsou kulaté třeba i bubliny, kapky atd.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
zden28

Koule je nejdokonalejší pravidelné těleso. Ve vesmíru vznikají tělesa od středu, na něj se nabaluje materiál (pevná hmota nebo plyn). Např. Sluneční soustava vznikla z rotujícího disku plynů a prachu, kde ve středu byl tento materiál nahuštěn a pak začala působit gravitační síla a vznikla koule, plynné těleso. Při dostatečném stlačení gravitací pak došlo ke spuštění fúzní reakce, která mění vodík na hélium, přičemý vzniká energie (teplo, světlo…). Vzikla hvězda. Slunce (má tvar koule) je ve vyváženém stavu, kdy na jedné straně působí fúzní energie směrem od středu (rozpínavě) a na straně druhé gravitace působí do středu (stlačuje hmotu). Proto Slunce funguje ve tvaru koule. – Pevná tělesa z prachu a kamenů se formují do tvaru pravidelné koule až od průměru asi 1 000 kilometrů; při menším rozměru tělesa gravitace není dostatečná pro zformování koule. Proto menší asteroidy, jádra komet či např. oba měsíce Marsu mají nepravidelné tvary.

Avatar uživatele
Dochy

zeeue: že je koule těleso s nejmenším povrchem při daném objemu je sice fakt, ale gravitaci, která planety tvaruje je to u pr… Pokud na planetě začnete stavět sloupy jeden vedle druhého 10 cm v průměru a metr na výšku z místní horniny, povrch planety tím zmnohanásobíte a té planetě to bude víceméně jedno.

před 1489 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Dochy

ge0rge: I s Tebou musím nesouhlasit. „Nakonec i singularita je koule o poloměru nula“ když tohle zatím pokud vím nikdo neví. Pokud jseš si jist a dokážeš to, nejspíš získáš Nobelovku 😉

před 1523 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek