Proč farář nefárá, když řidič řídí, sběratel sbírá, překladatel překládá?

protože je sice obojí z němčiny, ale z jiných slovních základů – die Pfarre (fara) vs. befahren (fárat) /toto ještě od slovesa fahren – jet/.

Protože farář nemá ve skutečnosti s fáráním nic polečného, ani pokud jde o původ slov.

Fárat = SSČ uvádí – význam:

1. sestupovat, sjíždět do dolu, popřípadě vyjíždět z něho.
2. obecně pracovat v dole. Sloveso fárat se tedy v češtině vyskytuje jen v souvislosti s hornictvím. Sloveso fárat pochází od německého fahren, tedy jeti, v tomto případě nahoru a dolů.

Farář bydlí na faře – obě slova má společný základ, a to středoněmecký. Středohornoněmecké slovo pharre pochází z pozdní latiny, kde parochia je odvozené z řeckého paroikia, které vzniklo z pároikos, tedy soused, doslova vedle bydlící. Pároikos je totiž složenina z předložky para ve významu vedle a podstatného jména oikos, tedy dům.
Farář žije na faře, ta je v sousedství dalších domů, proto je farář soused.

Net
Doplňuji:
Jsem opravdu nenapravitelná, zase překlep.

…společného, mají.

… pokud jde o původ – slova nejsou odvozena ze stejného slovního základu.

Upravil/a: annas

Nefárá, protože fárají jen horníci. Tak aby se to třeba nepletlo ))

Protože ředitel neřídí ale ředí !!

A já bych to viděl jednodušeji:
Farář zkrátka nefárá, ale faraří..
Stejně jako farmář, který farmaří 😉

Už jako kluk jsem to slýchával od starého pana faráře, když jsem šel vybrat mladý kavky na věži: „Tak se tam běž podívat, ale opatrně! Já už tam nevylezu, nějak mě to faraření poslední dobou zmáhá… Tak ani nevím jak jsou velký..“

Vůbec se tím netrap. Ředitel neředí, horníci nepracují na horách, nemocnice jsou plné zdravotníků, říjnová revoluce byla v listopadu…

Na adresu tazatelů kladoucích otázky, které jsou zcela vytrženy z kontextu jenom proto, aby upoutaly mám pouze tento jednoznačný dotaz: proč vůl zůstává volem a pařez pařezem!!