Proč čas teče tak pomalinku při neoblíbených činnostech, které nesnášíme?

Vnímání času je subjektivní. Děti jsou na světě kratší dobu než dospělí, takže stejně dlouhá doba tvoří větší poměrnou část jejich dosavadního života, a tudíž jim připadá delší. Potom záleží na tom, jestli se děje něco, co nemáme rádi, a myslíme na to, aby už to skončilo, nebo jestli si užíváme něco příjemného a na plynutí času nemyslíme.

Na subjektivním vnímání času je založená i pohádka o králi, který si řekl, že den je moc krátký, poddaní za den udělají málo práce, a tak vyhlásil „výběrové řízení“ na řešení otázky, jak je možné den prodloužit. Jeden maník králi přinesl stroj s jedním kolem a řekl, že to je stroj na prodlužování dne, ale bude to fungovat jen tehdy, když král sám bude tím kolem celý den točit. Potom už si jenom matně pamatuji, že král si to vyzkoušel, uznal, že ten stroj prodlužuje den, maníkovi za něj dobře zaplatil, ale nakonec se rozhodl, že bude lepší, když se stroj používat nebude a den zůstane tak dlouhý jako dřív.

Buďte rád, že sa vám čas vlečie. To váš organizmus si naťahuje svoju životnosť, aby ste stihli do konca vašej záručnej doby porobiť, čo ešte máte rozrobené, prípadne naplánované. Ponáhľajte sa pomaly.

Upravil/a: led

Sugesce.

Nejpomaleji plynul čas na nočních směnách, když se měnil čas z letního na zimní a pracovali jsme o hodinu déle. V té hodině navíc byla každá minuta jak hodina.

To já už neznám. Mě to letí, jako spřežení :)
Už roky nemám neoblíbenou činnost. Vše, co dělám, dělám ráda, hlanvě bez
odporu a nechuti. Najdu ten správný okamžik. Už i na žehlení si vychytám, ten správný čas. Pak žehlím s chutí a i pro druhé (pro vnuka, tchyni aj.).