Přízvuk.
Možná je to kvůli tomu, že v češtině je výslovnost
neutrální (běžná, hovorová),
pečlivá (/např. při recitaci, měla by se týkat i herců, ale vždy to neplatí)
ale i nedbalá (nespisovná).

Právě při nedbalé výslovnosti se snižuje porozumění, objevuje se jednotvárnost, klade se špatně nejen slovní, ale i větný přízvuk.

S přízvukem souvisí intonace a melodie a pauza. Při nedodržování těchto pravidel se se rovněž snižuje srozumitelnost a rozlišovací schopnost otázky, rozkazu, konstatování atd>

Intonace – čeština nemá pevný slovosled, takže může rozlišit např., zda jde o otázku, větu oznamovací či rozkazovací. Při nesprávné intonaci dochází často k nedorozumění.

Melodie – při intonaci – např. vyslovené otázky ap. se mění výška hlasu.

Pauza – je třeba číst části věty podle toho, která slova patří k sobě.

Při pozorném pslechu se naučíte poznávat i přízvuk.

Deset pravidel správné výslovnosti
http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:7EP8NpUw­XwIJ:www.ado.cz/sys­tem/files/Pri­lohy/lektori_spi­sovna_vyslovnos­t.doc+&cd=7&h­l=cs&ct=clnk&gl=cz&cli­ent=firefox-b
--

Pročtěte si starší otázku, jak je to s přízvukem v češtině.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jaky-prizvuk-k-jazyku-ceskemu-je-ten-spravny

Zkuste pozorně poslouchat. Třeba i v TV někteří moderátoři kladnou špatně přízvuk u slov s předložkou – místo doškoly – přízvuk na předložce – čte se jako jedno slovo – vysloví zvlášť do s přízvukem a po krátké pauze školy, rovněž s přízvukem – chybně. Stává se často při pomalém tempu řečí.

Vyslovte spojení důrazně a uslyšíte rozdíl.
–
Stačí si pustit video třeba s recitací, tedy pečlivou výslovností. Snažit se poslouchat, která slova jsou zdůrazněná, jejich intonaci atd. Jak si přečtete výš, v češtině je několik přízvuků.

https://www.y­outube.com/wat­ch?v=EiD3Xgg0TXk

Poslechněte si ukázku
http://www.ra­dio.cz/cz/rubri­ka/cestina/zkrat­me-to

Upravil/a: annas

Skúste počúvať, nielen seba, ale aj iných a všimnete si spev reči, kolísanie rytmu a dĺžky slabík, slov, pritlačenie výrazu, to zívanie v troch dlhých slabikách, tu prehltnutie koncovky… Každý jazyk má svoj charakter vo výslovnosti, v prízvuku, zreteľnosti vyslovovania a v nemalej miere aj vo farbe hlasu. Čím lepšie ovládate jazyk, tým lepšie rozoznávate zreteľnosť vyslovovania.

Český přízvuk nemůžeš sledovat na české řeči, ale na cizí. Rodilý Čech bude česky mluvit (relativně) čistě. Nech ho učit se cizý jazyk (třeba angličtinu) a pak můžeš porovnávat jak zní angličtina od Brita, Američana, Inda a toho tvého Čecha. Ty rozdíly pozná i laik, rodilý mluvčí pravděpodobně pozná alespoň přibližně odkud pochází ten co zrovna mluví. (Samozřejmě u toho Inda a Čecha předpokládám že anglicky mluví jen příležitostně, případně se teprv učí, ne že 50 let učí na Oxfordu angličtinu a historii)