Platí, že bolest je přítelem člověka?

Určitě, i když je nepříjemná. Bez receptorů bolesti bychom se neobešli, varují nás, že něco není v pořádku. Popáleniny, úrazy, nemoci…

Bolest je znakem existence člověka. Vnímáme pocity příjemné i nepříjemné. K těm nepříjemným patří bolest, Upozorňuje nás na to, že se v našem těle něco děje, že je třeba nějak postupovat.

Spíš bych řekla, že bolest je varování, jak se při bolesti zachovat a co dělat.

Ale často je to tak, že náš nejlepší „lidský“ přítel na nás pozná, že nám něco je, že se trápíme bolestí. . Nabídne nám pomocnou ruku při vzniklé bolesti. … , takže to je přítel, pomůže naší duši …

Přítel je kdo, nikoliv co… takže jde spíš o nadsázku ,která se používá, ale myslím si, že bolest nás může zachránit, nebo nám ublížit…

Nebo si při bolesti představíme našeho nepřítele, který nám ublížil, dáme bolesti jeho tvář, takže ji zkonkretizujeme … a snažíme se bolesti, zbavit …

Upravil/a: annas

platí

Keď cítim bolesť, znamená to, že ešte žijem. Bolesť je rovnaká ako dobrý priateľ, upozorňuje ma na neduhy, chyby, bez nároku na odmenu.
Bolesť nemusí byť len fyzická, môže byť aj psychická.

Upravil/a: led

Přestože nás bolest o něčem informuje, nebo nás
před něčím varuje, bych ji za přítele neoznačila.

Souhlasím s Keplerem, nicméně bych taky označení „přítel“ nepoužil, stejně jako Ivzez. Spíš by se hodilo pojmenování „osobní strážce“. Nebýt bolesti, nevěděli bychom, že něco není v pořádku nebo že jsme unavení, vyčerpaní, nemocní.. Projev bolesti není vždy příjemný a proto hledáme úlevu. Kdybychom naopak bolest vůbec nevnímali, ani to by nebylo dobré.

Buďme za ni rádi, i když to není úplně příjemná záležitost.

Člověk ví, že žije když cítí bolest.
Krom toho díky bolesti rosteme, učíme se a stáváme se silnějšími.