Obtěžoval vás někdy „úchyl“?

ano když mi bylo 17 a šla jsem od nočního vlaku domů byl to vietnamec Nyng Vang Nguen chtěl po mě cigaretu, vedle ve vesnici měli ubytovnu, snažila jsem se, jít blíž k té naší a bála se, říkalo se, jak umí to bojové umění a tak, no jak jsme se blížili k jedné fabrice ta byla hlídaná psem a už byly lampy, no jenže on mě stihl ještě přimáčknout na plot a roztrhnout bundu pujčenou od ségry a já mu dala takovou facku a zařvala pomóc no a on utekl..
běžela jsem rychle domů byla 1hodina v noci a naši volali na policii, přijela kriminálka a do rána vyšetřovali..
jeli na místo činu se mnou sebrali nedopalky do sáčku no jako ve filmu, a pak se jelo k nim na ubytovnu -viděla jsem jeho oblečení a musela jsem říct, že je to on, vzali ho do jejich sprch a tam ho zmlátili, ale on mi nic neudělal chápete to !! pak jsme jeli všichni do služebny, vůbec to nikomu nezávidím, nespala jsem, nejedla a dokonce nás nechali sedět v jedné místnosti, pak byl něco jako proti výslech, měla jsem jít do práce na brigádu ani nevěděli co se mnou je..
nakonec mě hledali jejich svazáci na prodejně schovala jsem se, tak přijeli k nám domů se omluvit mojí mamce, že my máme taky špatné lidi tak i oni mají taky špatné lidi, dali ji velkou bonbonieru..
jenže už byla podaná nějaká žaloba u soudu oni tenkrát nesměli nikoho napadnout..
bundu mi nahradili o víc mi nešlo u soudu jsem se vyjádřila jen, že jsem měla strach z nakažlivé nemoci myslím, že ho tenkrát jako studenta VCHZ Semtín vyhostili..
a to vše trvalo dva roky !!

Já myslím, že to snad zažila každá žena. Pokud jde pouze o nějaký úchylný návrh, tak už je to v dnešní době, asi běžná věc. Horší je, když to překročí hranice. A nejhorší je, když se to týká dětí, v těch případech bych navrhla trest smrti.

Denně. Říká se mu „zpravodajství z domova“.