O kolik je šlechtic vznešenější než člověku z lidu prostého?

V středověku byla společnost velmi hierarchická a třídně rozdělená. Šlechtic byl podstatně vznešenější než člověk z lidu prostého, jak z hlediska bohatství, tak z hlediska přístupu k vzdělání, postavení ve společnosti nebo politické moci. Šlechtici obecně vlastnili půdu, kterou obdělávali poddaní, a měli právo vybírat daně. Byli také jediní, kteří mohli zastávat určité veřejné funkce. Na druhou stranu, člověk z lidu prostého měl omezenou právní ochranu, byl v závislosti na svém pánovi a měl málo možností změnit své postavení.

Dnes toto výrazné rozdělení samozřejmě neexistuje. U nás i ve většině ostatních demokratických zemí jsou všichni občané před zákonem rovni a mají stejná práva bez ohledu na to, zda pocházejí z „šlechtické“ rodiny nebo ne. Přesto určitý stupeň sociální nerovnosti samozřejmě zůstává, ať už v podobě rozdílného přístupu k vzdělání, zdravotní péči, bydlení apod. Tato nerovnost však už nesouvisí s tím, zda někdo patří do „šlechtické“ rodiny, ale spíše s jeho ekonomickými možnostmi, vzděláním a dalšími podobnými faktory. Šlechtické tituly tak ztratily svůj praktický význam, i když je některé rodiny předávají z generace na generaci jako součást své tradiční identity.

Je také třeba podotknout, že konkrétní význam šlechtických titulů a jejich dědičnost se může v různých zemích lišit. Například ve Velké Británii existují určité dědičné tituly, které jsou spojeny s místem v House of Lords, tj. v jedné z komor britského parlamentu. To však je spíše výjimka než pravidlo.