Možná to je hloupá otázka, ale jaktože v létě „padá“ nejvíc hvězd?

Samozřejmě že to souvisí s naší planetou, ale také s celou sluneční soustavou a objekty, které do ní vstupují. Padající hvězdy nejsou komety, jsou to drobné meteority, které žhnou až v atmosféře (kometa žhne ve vesmíru a do atmosféry se vůbec nedostane, protože letí daleko od Země). Komet vídáme za rok jen několik, meteoritů v atmosféře vídáme tisíce.

Když kdysi před miliony až miliardami let došlo k rozpadu některých vesmírných těles (třeba nárazem planet či měsíců do sebe), vznikla z nich jakási drť, která tvoří obří pásy… Tato drť se stále pohybuje po eliptické dráze, neboť ji udržuje gravitační síla Slunce. No a v létě se Země dostává do takové polohy, že vlastně tomu dlouhému pásu vesmírné drti vletí do cesty a nám pak spousta těch drobných úlomků shoří v atmosféře.

Napsal jsem to hodně zjednodušeně, ale princip jsem zachoval.

Nepadaj hvězdy, ale letěj komety!!!
v létě se spíš líp ,,vidí'' do vesmíru… Nijak to nesouvisí s naší planetou!!!

Meteorický roj Perseid, neboli padání hvězd v srpnu mohou nabídnout na noční obloze zajímavou světelnou show. Perseidy zdánlivě vylétají ze souhvězdí Persea. Říká se, že když padají hvězdy, máme si něco přát a to se pak vyplní.