Avatar uživatele
Lotr2008

Jsou podle vás dnešní mladí lidé přecitlivělí?

Já mám často pocit, že jsou. Vidím to třeba na svých vnucích, ti se se mnou hádají kvůli kdejaké blbině a když si z nich udělám kvůli tomu srandu, tak se hned urazí. Když ale vidím kolikrát dnešní mladé v televizi nebo na internetu, tak mám stejný pocit jako s vnoučaty. Dnes už snad ani nemůže člověk nazvat černocha černochem, aby se neurazil. Nebo nemůže nazvat muže v mužském rodě, protože on se cítí jako nebinární nebo jako žena či co ještě. Ještě nás pak nutí, ať ho oslovujeme on, ono nebo já nevim co.

Já to nechápu, my nebyli takoví. Podle mě za to můžou třeba sociální sítě, kde se mládeži hustí do hlavy kdejaká blbost, tráví spolu málo času a neví, co je to reálný život. Někdy si říkám, jestli by vojna nebyla přeci jenom dobrá…

Zajímavá 9Pro koho je otázka zajímavá? GM, iceT, paul1, da ny, Lurius, Kajoch, Filip84, cappuccino, VaclavZeman před 443 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Filip84

Rozhodně!

Mají nízkou frustrační odolnost, žijí ve vzdušných zámcích, absolutně neví, co je reálné, a co není a nemají žádný „tah na branku“, nejsou ochotni něco obětovat, něco snášet, aby dosáhli něčeho.

Oni za to ale nemohou.

Z velké části za to může hyperprotektivní výchova. Moje bába, dokud ještě byla potentní, tak jsme se docela bavili o tom, jaké měla dětství. Bába je narozená 16. února 1930. Fotr byl pomocný dělník, vím, že dělal v Tonaku v Novém Jičíně, a když tam potom, za krise 30. let, nebyla pro něj práce, tak byli nějakou dobu na žebračenkách (ale o tom si pamatovala bába málo, bo byla malá). Pak sehnal práci v Moravské Ostravě, tak tam byl přes tejden (to ale znamenalo pondělí – sobota, v té době!) na bytě u rodiny a domů jezdil jenom na neděli. Bába byla nejstarší. Spala na dřevěné lavici, protože v posteli nebylo místo: v posteli spal fotr, matka a její mladší sestra rodičům v nohách. Bába spala na dřevěné lavici, přikrytá Mantelem. Tak fotr pomocný dělník, matka byla v domácnosti, tak těch peněz moc nebylo. Ale bába měla furt z prdele kliku, že byli, se sestrou, jenom dva fakani, poněvadž to bylo, v té době, spíše raritní, jiné Familie na tom byly finančně podobně, ale těch harantů měli třeba osm. Nebo deset! Učila se při petrolejce, nebo na pastvě, když pásla kozu. Boty měla jedny, a to nebyly dětské boty, to byly starší boty po někom v rodině, to měla na zimu do školy a zpátky. Jinak bosky. Kousek masa v neděli na oběd, jinak „zemáky a zelé, živobytí celé (obrazně řečeno)“. Situace se reálně zlepšila za Protektorátu, protože fotr byl Totalarbeit v Říši, a to bylo docela dobře zaplacené (na poměry Protektorátu) a matka štrikovala fusekle a rukavice na Winterhilfe pro Loanu. Z Loany i vyfasovala pletací stroj, domů, no a po večerech štrikovala ty rukavic, fusekle, šály atp. Ty, a ono to bylo docela dobře zaplacené, takže si tak jako celkově polepšili. No, finančně ano, ale zase byla válka a přídělový systém. Takže po té materiální stránce to dětství bylo nic moc. Ale ti rodičové byli zlatí, já už je nepamatuju – oba dva zmřeli dřív, než já se narodil – ale opravdu je měli rádi, nikdy je nebili, a hlavně, na ty děti si vždycky čas udělali. Takže po této stránce pohádkové dětství.

Můj fotr to už bylo jiné. On je ročník 1959, ale, zase, nikdo kolem něho nechodil, jako kolem malovaného vajca. Když něco chtěl, tak jo, přispěli mu, ale musel si našetřit. Prostě nerozmazlovali ho, no.

Dneska!? Za prvé, málo kdo má víc, než jedno děcko, kdo má dvě, tak to už je – pomalu – „velká rodina“. Děcka se vyrábí pozdě, a taky ne každému se daří zadělat na sviště. Pak to je „vymodlené děcko“ a chodí se kolem něho, jak kdyby to byl fakan královský! To je klasický mustr: fakan je „nic moc“, prostě průměrný, nebo mírně podprůměrný, ve všech směrech. Ale protože je takto „vymodlené děcko“, tak ti rodičové z něho dělají pomalu Einsteina a chtějí, aby byl minimálně absolvent „Oxfordu na Harvardu“ (https://www.y­outube.com/wat­ch?v=owFF8GB8BLo – čas 4:15). A kde je vůle, tam je i cesta. Rodičové vymetají cestičku, najdou fakanovi takovou školu, že tam je fakan premiant, i když by, třeba za nás, měl trojky – čtverky (taky, že jo, za ty prachy, aby nebyl premiant! 😅), to samé pak střední škola a klidně i vysoká, co by ne, takový „Vysoký vzdelávací ústav v Komárne“ dá titul každému, kdo zaplatí UŘP 3,500.00 (UŘP – Uhersko – říšský peníz) a 3× tam, za tři roky, dojede.

A jednoho nekrásného dne tady tento Matrix skončí. Bukanýr zjistí relativně rychle, že nemá ani na práci s maturitou, a pak skončí někde, kde kolem ale nikdo nebude chodit, jako kolem malovaného vajca, a ani ho nebudou zajímat jeho pindy. A buďto se srovná, nebo se nesrovná a buduje si kariéru váguse.

Potom za to může přehršel informací. Dneska je doba informační a doba názorová. Každý má názor, i na to, co věcí názoru vůbec není, a také i na to, čemu vůbec, ale vůbec nerozumí. Má názor, i když tomu nerozumí, protože má na názor právo! Dneska má každý právo! Holt, liberální demokracie.

Teďka ti mladí musí mít placatý přístroj a notebook atp. Musí, na tom není nic špatného, prostě je to danost doby, jako, co já vím, kdysi museli mít pionýrský šátek, a kdo neměl pionýrský šátek byl vyvrhel. Jo, oni s placatým přístrojem umí na 1*, to jim jde! Furt do toho čumí, usínají s tím i vstávají. Je toho až moc, ne až tak té techniky, to možná taky, ale toho jejich vztahu k ní!

No a tím, že mají ten placatý přístroj a žijí takto veskrze online, tak to jimi smýká, jak průvan s bábou na eskalátoru do metra. Já nevím, jak jsi zjišťoval to, jak „hodně“ to mají holky tam dole, a na hrudníku, jiný, ale – co si vzpomínám – tak když nám bylo cca 12 – 13, tak spolužák nás pozval domů, když byli rodičové v pryč, a tam nám pustil takové video.

První scénka byla s Josefou. Německá selka, tak kolem čtyřicítky (tzn. pro nás stará bába – víš co!), mala takový dlouhý bidlo, no a tím dlouhým bidlem se šťourala v žumpě. Přišel k ní Helmut a říká: „Josefo, co se šťouráš v tý žumpě?“ A Josefa odsekne: „Spadla mi tam zástěra!“ A Helmut na to, takovým konejšivým hlasem: „Ale, Josefo, tu už si stejně nemůžeš vzít!“ A Josefa na to zase odsekne, šťourajíc se dál bidlem v žumpě: „Mi nejde o tu zástěru. V kapse jsem měla chleba s máslem!“ A tím Schluß, v tom nic erotického nebylo. A ten sketch mohl mít minutu, možná.

No a nic, pak byla druhá scénka. Byly tam nějaké jakože školačky, ale bylo jim hrubě přes dvacet, takže – zase – pro nás už „zralé ženy“, víš co. Na slova se nepamatuju, ale vím, že měly nějaké extra mini sukně, a pod nimi nic. Takže jsme viděli bobra, no. Herr Švec, nás bylo hodně! 😂😂😂 Jsme se styděli ještě 1/2 roku, že jsme viděli porno! 😂😂😂

No a potom jsme sledovali spolužačku dírkou od suku ve dveřích na koupališti, jak se převlékala. Prosímtě, viděli jsme úplný hovno! V té kabince byla tma, jak v prdeli, a ona byla od těch dveří pár metrů vzadu a ještě se otočila „předkem“ k nám jenom na chvilku. Ale stejně nás bylo hodně! 😂😂😂

Dneska!? Můžeš nastavit rodičovskou kontrolu, jak chceš, ale věř, že ve 12–13 letech mají dokonalé „anatomické“ znalosti. Tomu nezabráníš. Teď, samozřejmě, ne všecko projde filtrem rodičovské kontroly.

Nedávno jsem to tu psal: kamarádka má čerstvě dvanáctiletou dceru, no a ona, pořád dokolečka dokola, doma pouští a poslouchá „Frank Wild,, Kafuu – Hafo“ (https://www.y­outube.com/wat­ch?v=i4NOEx2-6xk). Já jsem ten klip, přirozeně, neznal, taky odkud bych ho znal, že. Tak jsem si to pustil, a pak jsme se o tom bavili. Jí říkám: „Ty, myslíš, že to je jako ok song pro dvanáctiletý fakany? Jako víš co, však se na to podívej – začíná to "vylížu ti lasturku“, tam není sexuální podtext, tam je sexuální nadtext, tvl! Ve dvanácti letech role play!? Vždyť to se nehodí, jako." Tak jsme se o tom bavili a říkala, že ti fakani tohle nevnímají, že jim prostě stačí, že tam chodí holky jako pes na vodítku, no a ony se řehní. Říkám „ty, to asi i jo, ale abys se nedivila, jako můžeš mít rodičovskou kontrolu, jak chceš, ale věř, že oni jsou dobře zainformovaní! Možná nechápou všecky ty konotace, narážky, to asi určitě ne, ale až tak blbí zase taky nejsou!“ No a tím, že si to ta dvanáctiletá pořád pouští, tak to poslouchá i ta druhá, pětiletá. A nic moc s tím nenaděláš, co s tím chceš dělat, budeš jí to vysvětlovat, co je role play? Nebo jí zakážeš YouTube? To fakt nejde, jako!

A to není jenom v těchto věcech.

To máš, třeba, tu chorobu. Nebo teďka Ukrajinu & RF a ty věci kolem. Samozřejmě, na ta děcka to doléhá nejsilněji – nemohou se bránit a spoustě věcí nerozumí. A ani se nemohou zeptat, neví na co a jak.

O to není, vy jste měli imperialisticko – kapitalistický tábor a sbírali jste amerického brouka, v každé době bylo něco. Ale ani v padesátkách nebyla taková hysterie, jako je dneska! Dneska všichni všecko hrotí, prožívají, rozebírají, tisíc názorů, fakta žádná. Jak má děcko vědět, jaký je rozdíl mezi názorem a faktem, když to neví dospělí!? jistém směru to mají neskutečně těžké.

Protože – svým způsobem – jste to měli jednodušší tím, že byla nějaká propaganda, nějaké informace i „vně“, ale tak jako tím to zhruba končilo. Dneska není problém najít všecko, a akorát jsou z toho zmatení.

Oni jsou, totiž, jinak docela normální a prožívají to, co prožíval každý, zhruba v tomto věku. Hormony, do toho si uvědomují, nějak, reálně, že dospívají i psychicky, vymezují se, hledají, tápají. jednoduše stejně, jako jakýkoli puboš prakticky v jakékoli době.

Oni to mají těžší taky tím, že pokud to není nějaký opravdu dis + dis + dis + dis debil, nebo nějaká – jak oni říkají – „socka“, tak ale mají 100+1 kroužků, a co já vím, co ještě. Takže tahle dvanáctiletá holka chodí domů v šest, sedm večer pondělí až čtvrtek. Má gymnastiku, zpěv, klavír, soubor lidových písní a tanců etc. etc. etc. Tak se pak nedivím, že je ráda, že si 1/2 hodiny večer před spaním takhle píše (nebo oni spíš mají videochat) s vrstevníky.

Schází se venku, ale toho času tam tráví minimum, pokud nejsou prázdniny, tak kdy, když „rube dvanáctky“, jako – vypadne z baráku v šest ráno, vrátí se v šest večer, tak leda o weekendu, si třeba koupí v Tescu pití, nějaké sladkosti a sejdou se na hřišti, pokecají „neoline“, nebo se jdou někde projít, nebo tak něco a podobně.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
elkon

Nepoužívají svůj rozum a nechají se snadno oblbnout šikovnými manipulátory.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
cappuccino

Zajimave by bylo, jak vidi ti vnuci tebe? Oni se proste narodili do jineho sveta a maji jiny pohled, jine zajmy, jiny zivot. Je to uplne normalni prirozeny vyvoj.
Pockej, az ti jeden z nich rekne, ze chce byt povolanim influencer! To budes koukat!!

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Ametyst

Jsou urážliví, to ano. Nesnesou kritiku a hned se hroutí. Ale sami se chovají necitelně, a kritika by nejradši jedním klikem sprovodili ze světa. Myslí si, že život je počítačová hra.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kajoch

Možná jsou někdy až tak přecitlivělí, že jim dělá problém pozdravit v domě nebo paneláku svého o hodně staršího souseda.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
paul1

Já jsem už dost starý (82+) a patřil jsem, hlavně v období puberty k velmi citlivým lidem.
Prožíval jsem vše s možná až moc vysokou přecitlivělostí, hlavně nějaké tragické události.
Postupem času jsem ale „otupěl“, nějako jsem si na všelico zvykl s tím, že prostě takový je život a musím se s tím smířit. Ale i dnes, ve stáří mne zasáhnou hrůzné záběry v TV z havárií, tornád, zemětřesení, války na Ukrajině apod. Stále ještě se umím do situace postihnutých lidí (i zvířat) vžít.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Romča potok

Jasný dědo

Zdroj: Doma

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Pepa25

Ne. to je přílišné zobecnění. Navíc některé věci (třeba nazývání černochů černochy) není záležitost mladých (v USA to bylo běžné v době, kdy dnešní mladí dospěli ještě nebyli na světě).
Sociální sítě také hustí kdejakou blbost do lidí bez ohledu na věk, no o ta poznámka o vojně je fakt jen trapná.
Takže prostě vidím jen klasické důchodcovské „o tempora, o mores“ …

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Jan Ko

Samozrejme je to tak, dôvody sú rôzne.
Myslím si že sociálne siete sú na prvom mieste. Hneď na druhom mieste sú médiá ktoré mladých ubezpečujú o tom že sú dokonalí neomylní a zvádzajú mediálnu kampaň ktorá na ideológii že mladí sú pre nás vzor a starý su dezolati. Sú to sociálne experimenty ktoré ničia spoločnosť. V médiách málokedy počujete o výchove detí. A výsledok? No veď to vidíme všetci.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Lub64

Ne, nejsou, spíš někteří rozmazleni, jiní oraženi, ale nejvíc jich je asi namyšlených a drzých myslících si že jsou nejchytřejší.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kordhaven

Ano, a to říkám z pohledu člena Generace Z (2004). Nemyslím si však, že je to úplně špatně, teda lépe řečeno, je to normální. Každá generace má svoje výhody a nevýhody.

Ačkoliv se může zdát, že jsme někdy nejhorší generace, nemusí tomu být pravda. Už odjakživa si starší generace stěžovali na tu mladší, jako příklad je tento úryvek (přeložil jsem ho z angličtiny, tak se omlouvám za chyby) ze 4. století př. n. l:

„[Mladí lidé] jsou namyšlení, protože ještě nezískali pokoru, která uděluje život, a ani nemají zkušenosti se sílou okolností.

Myslí si, že všechno vědí, a vždy jsou si tím naprosto jistí.“
(Aristoteles, Rétorika)

Nebo další z roku 1790:

„S tím, jak má mnoho mladých lidí přístup k románům, novelám a divadelním hrám, otrávilo mysl a zkazilo morálku mnoho mladých lidí se slibnou budoucností.“
(Reverend Enos Hitchcock, Memoirs of the Bloomsgrove Family)

Tím chci říct, že se doba mění a neznamená, že jsme zkažení nebo nijak méněcenní.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Ondra P.

Ne nadarmo se jim říká sněhové vločky… 😁

Avatar uživatele
agentpv

Filip84: super příspěvek …

Avatar uživatele
zjentek

Elkon, nejvyšší předpoklady být manipulátorem máš ty, co jsem tě tak poznal.

Avatar uživatele
Filip84

Elkon!? Elkon je elkon, každý jsme nějaký, ale machiavellista to opravdu není, jako! 🙄🤦‍♀️🤦‍♀️🤦‍♀️

Nový příspěvek