Je ten, kdo dostává stále dobré nápady, oblíben či vyhlídnut u emzáků?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Einstein byl výborný student.

" Původ mýtu o propadajícím géniovi někteří spatřují v odlišném systému známkování německých a švýcarských škol. Einsteinovo slavné maturitní vysvědčení z Kantonschul Aargau ve Švýcarsku totiž hodnotí výborný výsledek známkou 6, zatímco jednička je známkou nejhorší.

Z matematiky, fyziky, geometrie i deskriptivní geometrie měl u maturity Einstein šestky, tedy prošel na výbornou. Problémy mu dělala francouzština, ze které měl trojku, tedy naši „dostatečnou“.

Zdroj: https://www.id­nes.cz/technet/­veda/albert-einstein-skola.A130225_173­956_veda_pka

"I u Einsteina s uvádí, že šlo o jistíé vnuknutí. Třeba Kant tvrdil, že dojmy a pocity nám nedávají věrný obraz světa, že vypovídat můžeme pouze o svých dojmech, nikoli o vnějších jevech a věcech atd.

http://www.san­quis.cz/index2­.php?linkID=ar­t410

Třeba Newton.
" Jablko svým pádem na hlavu Isaaca Newtona v něm probudilo zájem o mechanické síly, což vedlo až k formulaci základů fyziky, které dnes říkáme newtonovská… Historce o jablku se často přikládá spíše ilustrativní charakter. Nicméně pokud si přečteme dobové materiály, zjistíme, že je v podstatě pravdivá. Padajícímu jablku, i spíše jablkům, přisuzoval Newton důležitou úlohu v tom, proč začal zemskou přitažlivost zkoumat."

Zdroj: https://www.id­nes.cz/technet/­internet/pribeh-o-newtonovi-a-jablku-on-line-jak-to-bylo-doopravdy.A100119_150­917_sw_internet_pka

Existuje poznání smyslové a rozumové.. Něčeho se dotknu, vídím, slyším atd. a může se na základě toho rozvíjet představivost , vznikaji asociace – pomáhá duševnímu rozvoji.

Stejně mozek je složitý – předvědomí, vědomí, nevědomí – zde se ukládají určité zkušenosti, činnost hemisfér atd. Je to mnohem složitější.

Tzv. šestý smysl, intuice, imaginace, představivost, fantasie, tedy i vnuknutí – náhlý nápad. Říká se, že je to Boží dar. Takže jde o jakousi tvořivost, která vychází ze spojení smyslového a rozumového poznání a vnímání.
Ale je to odborný problém, takže víc byste se dověděl od psychologů .
–
Jinak platí, že každý jedinec, který na něco upozorní, je středem zájmu. Někdy v dobrém, jindy špatném slova smyslu. Bohužel, existují jedinci, kteří mají radost, když mohou někomu ublížit. Málokdo přeje úspěch upřímně … svět chce být klamán.

Upravil/a: annas

Jako echtovní aliendone s minimem vlastních DOBRÝCH nápadů mohu potvrdit, že ten, kdo má dobré nápady je u mne oblíben (a závistivě obdivován).

Pokud jde o původ informací v mozku, tak to je na HODNĚ komplikovanou diskuzi, každopádně je zde dost (často i ) neuvěřitelně různorodých indicií, které navzdory svému původu, účelu i konkrétnímu „modu operandi“ podivuhodně korelují, ovšem každý si tyto korelace „vykládá podle svého“. Pro začátek doporučuji studovat teze C.G. Junga o kolektivním nevědomí.

Keplere, ne nadarmo jsem tě povýšil na regulérního zločince! Děláš své hodnosti čest, ale… drzý, jazyk, brzy, Ruzyně! Nu pagadí!!! ;) :D :D

Ó, ano! Pokud někdo na sebe nepatřičně upozorní, stane se okamžitě terčem neomalené kritiky a bonmotů našeho prezidenta M.Z. Můžeme být průměrnými studenty, ale pokud jsme majiteli talentu a génia, neujdeme pozornosti dalšího emzáka aliendrona, který na nás soustředí svou veškerou palebnou sílu. A ta, prosím, je opravdu mohutná. Takže bacha na něj!

Myslím, že ne… Kdo by chtěl, aby někdo jiný byl svévolně pokrokový? Zejména, když by chtěl jeho planetu kolonizovat.