
Ano, vyrábí se nové výrobky s novými vlastnostmi, jsou nové technologie. Kdybych zabrousil do jiných věd, určitě tam najdeme pokrok. Pamatuji si na dobu, kdy jsem spolu s dalšími odbornými pracovníky protestovali v Praze , aby se nesnižovaly dotace odborným institucím, školám a pod. Dnes se vše řídí podle peněz, zájmu a na základní výzkum nejsou peníze. Je škoda, že odborníci byli odstaveni kvůli tomu, že nesouhlasili s režimem. To bylo jak za komunismu, tak i ve fašistickém Německu. Jsou věci, které by mohly pomoci mnoha lidem, například automobily na alternativní pohon , ale protože by ti, co mají zisk z ropy by takto přišli o své zisky, tak tomu brání. A určitě by se toho našlo více.
| 0 Nominace Nahlásit |
Dozadu jít věda nemůže, to by pak nebyla věda. To je jako tvrdit, že
z nebe kameny padat nemůžou, jak svého času tvrdila tuším francouzská
akademie věd (nebo tak něco.) Nebo že atom je nedělitelný, předměty
těžší vzduchu nemohou létat atd…
Jenže jako všechno na světě se i vědecký pokrok dá zneužít. Za to už
ale věda nemůže.
| 0 Nominace Nahlásit |
Jasně a také doleva a doprava. Nahoru nemůže, tam jsou rakety a dole je peklo.
| 0 Nominace Nahlásit |
Někdy jde dozadu, protože občas prokopala slepou uličku a zjistila, že tudy cesta nevede. To se stává, pokaždé se nevyhrává. Špatné je, když se věda podřídí ideologii natolik, že se vědci ze strachu ani neozvou proti nesmyslům, které jsou jim nařízeny. Příkladem jsou nesmyslné zelené emisní limity EU pro automobily: výsledkem bylo podvádění, protože limity byly technicky nesplnitelné.
| 0 Nominace Nahlásit |
Samozřejmě, že ANO. Někdy se věda svým způsobem vrátit musí, aby
pokročila vpřed!
Přesněji řečeno: Věda někdy zjistí, že se roky v něčem mýlila a
mýlila, až došla do slepé uličky, ze které ji vyvedl až návrat zpět
o několik, mnohdy i o mnoho let a na základě přehodnocení závěrů
svých či předešlých vědců, zjistila, že pravda byla vyřčena onehdá
před těmi mnoha lety a ne až posléze. Tak že vlastně věda se musela
vrátit o mnoho let, aby pokročila vpřed:)
Nečekal bych, že se najde někdo, koho to nenapadne, nedojde mu to.
Mně schází, že se věda nevěnuje tolik vědomí a mysli. Jasně psychiatrie, psychologie, ale zajímá mě to propojení s hmotou. Neboli spojení hmota – mysl – vědomí. Jak je tvořeno vnímání reality uvnitř naší mysli a naopak, jak naše mysl ovlivňuje realitu. Kvantová mechanika – problém pozorovatele. Důsledky kvantové mechaniky na vztah popisu a reality. Ono propojení s námi – vědomými pozorovateli mě zajímá. Potom nebo přitom přijít na to, co způsobuje světlo uvnitř naší mysli, co je to světlo z hlediska mysli a plus zvuk.
| annas | 5282 | |
| Kepler | 2867 | |
| Drap | 2730 | |
| quentos | 1815 | |
| mosoj | 1594 | |
| led | 1400 | |
| marci1 | 1377 | |
| aliendrone | 1229 | |
| zjentek | 1174 | |
| elkon | 1172 |
| Astronomie |
| Fyzika |
| Jazyky |
| Matematika |
| Sociální vědy |
| Technické vědy |
| Ostatní věda |