Odpoveď byla označena jako užitečná

Zkuste si projí archiv, o lži se zde objevilo mnoho otázek – sladká lež, bílá lež, polopravda či lež atd.

https://www.od­povedi.cz/sear­ch?q=le%C5%BE

Netuším, co pokládáte za nevinnou lež. Lež je lež, i kdy je malá, nebo velká. Ať se nazývý lži nebo nepavdou.

Svědomí je náš vnitřní hlas, který často varuje před určitým činem, po činu nám vyčítá, i když je mnohy pozdě, proč jsme tak jednali.

Někdy dilema – poslechnout svědomí, nebo rozum? Mělo by to být v souladu. Vzít na sebe zodpovědnost? Ochránit někoho před značnou nepříjemností, když se doví pravdu?

Tzv. nevinné lži – říct pravdu a mít výčitky svědomí, když odhalení bolí? Nebo zalhat, druhého třeba na čas uklidnit? Procitnutí je pak mnohem bolestivnější. Svědomí už pak na otázku proč nesnadno odpoví..

Myslím si, že je správné říkat pravdu, lež je lež. Pravda je krutá, čím dříve se ji dovíme, ti je snadnější se se vším vyrovnat, i když to bolí … Zde pomáhá čas..

Přece lež má krátké nohy. Jenže co člověk, to zpaavidla jiný názor.

,,Nepravda je jako sněhová koule: čím déle ji válí, tím je větší."
Martin Luther

Souhlas s annas. Taková „nevinná“ či „milosrdná“ lež může za určitých okolností člověku zničit život více, než odcizení veškerých jeho úspor ;)

Normální je mluvit pravdu a nikdy nelhat.
Žádná lež není a nemůže být nevinná.

Takže ano, je normální mít kvůli lhani výčitky svědomí.