Odpoveď byla označena jako užitečná

1. Jiří Rejzek uvádí

"herdek citosl. Z maď. ördög ‘čert’ přikloněním k :hergot a jeho obměnám.

hergot citosl. Z něm. Herr Gott ‘pane Bože’. Jako zaklení používající ‘jména
Božího’ často podléhá tabuově motivovaným obměnám, srov. heršvec,
hernajs i :herdek.
–
2. Rejzkův původ slova se liší od V. Machka, který slovo vztahuje ke slovesům herdečit, zherdekovat – klít, láteřit atd. Shoduje se s J. Rejzkem z původního maďarského ördög.

3. Shodně ve SNČ je uvedený stejný původ podle novějšího J. Rejzka.

4. Herdek . jde o hungarismus, který se dostal do češtiny v rámci soužití v Habsburské monarchii. Kromě slova herdek šlo např. o frazeologické jednoteky (např. být z něčeho jelen < maď. jelen – ‘přítomen’; snad také již více motivované vzít roha < rohanj – ‘běž’"

https://www.czechen­cy.org/slovnik/HUN­GARISMY%20V%20%C4­%8CESK%C3%89M%20L­EXIKU

5. Sloveso herdečiti = sakrovati = říkati herdek.
Česko-německý Kottův slovník.

6. . Z jazykových zdrojů vyplývá, že v moravštině je původní výraz herdek = »hrome, vzal to ďas*. Výraz herdek byl verbalizovaný, tedy stal se základem pro sloveso herdečit = láteřit.

https://digilib­.phil.muni.cz/bit­stream/handle/11222­.digilib/118766/S­pisyFF_031-1930-1_6.pdf?sequence=1

--
Takže z toho vyplývá, že z maďarského ördög vzniklo citoslovce herdek, z něj pak sloveso herdečit. To zaniklo a zůstalo jen zaklení.

Jde o hláskově upravenou kletbu, která byla v minulosti tabu, výraz nespisovný.

Upravil/a: annas

Slovo herdek je původně východomoravské a slovenské citoslovce pro klení, láteření (herdečit – klíti); taktéž zherdekovať – vyplísnit. Původ slova je v maďarském slovu ördög – čert. 🙂
https://www.ptej­teseknihovny.cz/do­tazy/herdek