Historie úprav
Odpověděl/a – 7.leden 12:50
1. Jiří Rejzek uvádí
herdek citosl. Z maď. ördög ‘čert’ přikloněním k :hergot a jeho obměnám.
hergot citosl. Z něm. Herr Gott ‘pane Bože’. Jako zaklení
používající ‘jména
Božího’ často podléhá tabuově motivovaným obměnám (D4), srov.
heršvec,
hernajs i :herdek.
–
2. Jeho původ se liší od V. Machka, který slovo vztahuje ke slovesům
herdečit, zherdekovat – klít, láteřit atd. Shoduje se s J. Rejzekem –
původ od maďarského ördög
3. Stejně ve SNČ je uvedený stejný původ podle novějšího J. Rejzka.
Jde o hungarismus, který se dostal do češtiny v rámci soužití v Habsburské monarchii. Kromě slova herdek šlo např. o frazeologických jednotek (např. být z něčeho jelen < maď. jelen – ‘přítomen’; snad také již více motivované vzít roha < rohanj – ‘běž’"
Je o hláskově upravenou kletbu, která byla v minulosti tabu, výraz nespisovný.
Odpověděl/a – 7.leden 13:27
1. Jiří Rejzek uvádí
herdek citosl. Z maď. ördög ‘čert’ přikloněním k :hergot a jeho obměnám.
hergot citosl. Z něm. Herr Gott ‘pane Bože’. Jako zaklení
používající ‘jména
Božího’ často podléhá tabuově motivovaným obměnám (D4), srov.
heršvec,
hernajs i :herdek.
–
2. Jeho původ se liší od V. Machka, který slovo vztahuje ke slovesům
herdečit, zherdekovat – klít, láteřit atd. Shoduje se s J. Rejzekem –
původ od maďarského ördög
3. Stejně ve SNČ je uvedený stejný původ podle novějšího J. Rejzka.
Jde o hungarismus, který se dostal do češtiny v rámci soužití v Habsburské monarchii. Kromě slova herdek šlo např. o frazeologických jednotek (např. být z něčeho jelen < maď. jelen – ‘přítomen’; snad také již více motivované vzít roha < rohanj – ‘běž’"
4. Sloveso herdečiti = sakrovati = říkati herdek.
Česko-německý Kottův slovník.
5. Z jazykových zdrojů vyplývá, že v moravštině je původní výraz herdek = »hrome, vzal to ďas*, bylo verbalizované, tedy stalo se základem pro sloveso herdečit = láteřit.
--
Takže z bodu 4 a 5 vyplývá, že z maďarského ördög vzniklo citoslovce
herdek, z toho pak sloveso herdečit. To zaniklo a zůstalo jen zaklení.
Jde o hláskově upravenou kletbu, která byla v minulosti tabu, výraz nespisovný.
Odpověděl/a – 7.leden 14:24
1. Jiří Rejzek uvádí
"herdek citosl. Z maď. ördög ‘čert’ přikloněním k :hergot a jeho obměnám.
hergot citosl. Z něm. Herr Gott ‘pane Bože’. Jako zaklení
používající ‘jména
Božího’ často podléhá tabuově motivovaným obměnám, srov.
heršvec,
hernajs i :herdek.
–
2. Rejzkův původ slova se liší od V. Machka, který slovo vztahuje ke
slovesům herdečit, zherdekovat – klít, láteřit atd. Shoduje se s J.
Rejzkem z původního maďarského ördög.
3. Shodně ve SNČ je uvedený stejný původ podle novějšího J. Rejzka.
4. Herdek . jde o hungarismus, který se dostal do češtiny v rámci soužití v Habsburské monarchii. Kromě slova herdek šlo např. o frazeologické jednoteky (např. být z něčeho jelen < maď. jelen – ‘přítomen’; snad také již více motivované vzít roha < rohanj – ‘běž’"
https://www.czechency.org/slovnik/HUNGARISMY%20V%20%C4%8CESK%C3%89M%20LEXIKU
5. Sloveso herdečiti = sakrovati = říkati herdek.
Česko-německý Kottův slovník.
6. . Z jazykových zdrojů vyplývá, že v moravštině je původní výraz herdek = »hrome, vzal to ďas*. Výraz herdek byl verbalizovaný, tedy stal se základem pro sloveso herdečit = láteřit.
--
Takže z toho vyplývá, že z maďarského ördög vzniklo citoslovce herdek,
z něj pak sloveso herdečit. To zaniklo a zůstalo jen zaklení.
