Jak to, že každý politický kandidát/ka působí na lidi vždy pozitivně a později po volbách každého už jen nasírají?

Protože nelezli nahoru zdola, ale určité procento voličů je dosadilo hned nahoru. Ti nahoře myslí jen na sebe, ostalstní podělí sliby.

Tak já znám mnoho politiků, kteří na mě působili už tehdy negativně a nasírají mě neustále.

To je jednoduché.

Theoreticky můžeš, třeba, Ty kandidovat na praesidenta, nebo můžeš založit politickou stranu, vytyčit jí program, dejme tomu, že budeš mít lokální podporu, jo, tak já nevím, jaký máš sociální fond, jak široké máš okolí, ale, řekněme, v řádu stovek lidí.

To je všecko hezké, ale pokud to má mít nějaký smysl, tak potřebuješ těžké, ale opravdu těžké, prachy, abys se dostal do médií, abys měl na bilboardy, a – to hlavně – abys zaplatil firmu, která vytvoří propagandistický obraz Tebe a Tvé strany. Oni Ti poradí, podle toho Tvého programu Ti zpracují, na jakou skupinu voličů míříš, jaké je její procentuální zastoupení, a co říkat, a co neříkat, aby Tě prostě volili.

Theoreticky ano. Jenže, prakticky je to tak, že ty prachy seženeš, pokud Tvá politika bude v souladu s „politikou“ nějakého „strejčka“. Automobilové lobby, jo, bankovní lobby, etc. etc.

Dejme tomu, že – theoreticky – oslovíš bankovní lobby. „Strejček“ s Tebou nebude jednat, bude s Tebou jednat člověk, který zná člověka, který ho najal, a ten zná člověka, který zná člověka, který zná „strejčka“, takže skutečná osoba „za“, je absolutně chráněna. Ten člověk s Tebou probere, co po Tobě bude bankovní lobby chtít. Jenže, to, co po Tobě bankovní lobby bude chtít, Ty nesmíš nikomu venku říct, protože to bude z 99% v rozporu s Tvým officiálním programem.

Takže, propagandistická agentura Ti vytvoří propagandistický obraz, dejme tomu, že získá Tvá strana těch 5%, budete mít nějaké lidi v parlamentu, a ve vládě, a teď Ty budeš muset plnit, co jsi slíbil. Jinak už nebudeš plnit nikdy nic: přejede Tě auto, nebo z Tebe bude další „Kájínek“, nebo tak něco. Úkolem propagandistické agentury bude nachystat Ti kydy, kterými budeš voličům vysvětlovat, proč jsi, sice, sliboval A, ale děláš B, nebo i C, a že za to vlastně nemůžeš a / nebo, že se situace změnila, a tak je to pro jejich dobro – prostě standardní výmluvy.

To ustane, až bude období před volbami, po které se leze voličům do zadnice. To ví i „strejček“, že v něčem se „musí povolit“, neboj, jsou to velice pragmatičtí lidé. A tak furt dokola.

Proto nechodím k volbám, tuhle hru nehraju, k ničemu to není.

P. S. Je jedna výjimka: kuní Gesicht, česko-slovenské nepřátelství, Babiš. Ten je mimo tento „systém“, protože je politik a „strejček“ zároveň. A vidíš, jak to dopadá, když jde „strejček“ přímo do politiky. Krom neumětelství, se proti němu všichni ostatní spojí, a uvidíš, že dopadne blbě, otázka je, kdy. Nemá cenu vymýšlet vymyšlené, kdyby to šlo, tak bude „strejčků“ plná politika všude na západě, ne? Asi, vždyť ti „prostředníci“ jsou pěkně drazí! 🙂

Upravil/a: Filip84

Protože se mnoho politických stran stalo mafiemi. Kandidáta semelou. Disponují spoustou peněz, a dorostly do stavu, že mohou na voliče kašlat, a dělat svoje špinavé ksefty. Tak to dělají.

Na určitou část Václav Havel má stále svoje obdivovatele, Václav Klaus rovněž a také M. Ze man a tak to bude pokračovat.

U „křiváků“ je přetvářka běžná, touha po moci a penězích silná.
Jiné semele nástup do rozjetého vlaku (sem tam někdo vystoupí). Další přibrzdí „kompromisy“ ve vzniklých povolebních koalicích.