Třeba se něco dovíš zde: https://www.i­bunker.cz/
Ještě nějaké „rozumy“ zde: https://rozpad­.cz/viewtopic­.php?t=1829

Upravil/a: elkon

Většina krytů je převedena do soukromého vlastnictví, nebo zdevastována tak, že nejsou funkční. Chybí ventilace a spousty dalších věcí, které by kryt měl mít. Da doba, kdy pro každého člověka bylo místo v krytu jsou nenávratně pryč.

Tak, jak si ho vybuduješ, takový ho máš. 🙂 BTW – kdes k tomu číslu přišel? 😮

V dobách bolševika to spadalo pod „Civilní obranu“, myslím. V krytech byly plynové masky apod. bejkárny. Jenže to bylo za „krvavého bolševika“, který se o tak bestiálně nestaral o své civilní obyvatelstvo.

Dnes již protiatomové kryty pro civilisty prakticky nemáme (zprivatizovány, těch pár co ještě máme jsou v zoufalém stavu a rozkradené), protože pro halvoidní DEM(ENT)OKRATICKÉ vlády jsou jejich občané/voliči jen bezcenný plebs předurčený k tomu, aby je živil/platil daně a poplatky. Kryty (jejich udržování a vybavení) STOJÍ PENÍZE!

Daně je třeba promrhat (např. darovat Ukrajině), ještě lépe rozkrást a tak vůbec. NE proto, aby se za ně něco pro lidi udělalo, zbláznil ses? Od toho přeci máme dem(ent)okracii. Ale můžeš si „hodit hlasovací lístek“ woe. A doufej, že se s ním DOBŘE ochráníš proti plynu či radioaktivnímu spadu. 😉

ENJOY!!!

😁 😁 😁 😁 😁 😁 😁

Zase si pleteš pojem s průjmem? 🙄

„[O]dhadem 5 tisíc krytů“ máme protileteckých, protiatomových krytů je z nich, rozhodně, minimum.

To máš asi podobné, jako balistická vesta versus balistická vesta s dodatečnou ochranou proti bodnosečným zbraním. Tu první normálně propíchneš, rapírem, nebo třeba vykosťovacím nožem, ten je na to úplně ideální. Tak jsou to vrstvy kevlaru na husto, takže, samozřejmě, nějak to to ostří zpomalí, ale pokud na Tebe někdo bude útočit bodnou zbraní, tak Ti ta vesta je leda tak k hovnu. Ale pokud máš balistickou vestu, která je vybavena dodatečnou ochranou proti bodnosečným zbraním, no tak je nad tím kevlarem drátěná košile. A to už je jiný Kaffee, protože to je atraumatická vrstva, kevlarová vrstva, a na ní drátěná košile. Píchne píchač, co rád píchá do lidí, do té vesty, ano, ostří vjede do kevlaru, ale se zastaví o drátěnou košili. Třeba jí trošičku roztáhne, takže třeba Tě tím ostřím píchne do břicha, ale tak 0.5 – 1.0 cm, odhadem, ne 5 – 10 cm, nebo i víc. No a to je poněkud rozdíl, že? To první je na náplast, to druhé na dřevěný Mantel.

Protiletecký kryt je, v podstatě, téměř každý sklep. Proč by nebyl, ono lepší při náletu ve sklepě paneláku, než v osmém patře, to dá rozum. Ano, ale protiatomový kryt je poněkud něco jiného.

Já netvrdím, že když by nás někdo posral atomovým hřibem, že není čistě lepší být ve sklepě, než takhle na rozhledně. Samozřejmě, že je, o tom žádná, ale šance přežít ve sklepě, skrze tlakovou vlnu, tepelnou vlnu, dávku záření, jedno s druhým, jsou minimální. Jsou větší, než na tý rozhledně, nebo v osmém patře paneláku, ale pořád jsou minimální.

Za tou příčinou se staví kryty atomovým hřibům odporné. No a jak se docílí té odpornosti proti atomovým hřibům? Odolnosti proti atomovým hřibům se, primárně, docílí tak, že se ten kryt zakope hluboko. Takže takové metro v Pyongyangu je ideální kryt proti atomovým hřibům, třeba.

Potom je potřeba zajistit, aby se do toho krytu nedostal ten tlak z tlakové vlny. Kterak se zajistí, aby se do krytu proti atomovým hřibům nedostal tlak z tlakové vlny, když imperialisti pošlou „na přátelskou návštěvu“ atomový hřib? No, jednoduše: tloušťkou stěn krytu a tlakotěsnými dveřmi. Obojí, mimochodem, zajistí rovněž protitepelnou isolaci.

No a tak potom máš ještě radioaktivní prach. No tak na to slouží filtry, vlastně typově úplně shodné, uhlíkové, filtry, jako máš v protichemické masce, akorát poněkud větší. V krytu bývá dieselový generátor, pro případ, že by vypadl proud, no a pro případ, že by to piclo do komínu, tak se dieselový generátor vypne a ubytovanci mají, buďto, speciálním kolem poháněnou pumpu na vzduch, nebo ručně poháněnou pumpu na vzduch, no a pak se střídají, než je někdo najde, nebo než se filtr ucpe a je prostě po nich, no a nebo mají – moderní řešení – kyslíkové bomby.

Samozřejmě, že v takovém krytu bývají i jiné záchody, než tři vědra s trochou vápna, třeba splachovací, víš co. Taky tam bývá sprcha, ne ani tak nezbytně pro hygienu, i když ta je taky v krytu důležitá, ale pro, případnou a rychlou, dekontaminaci a desaktivaci. No a aby to fungovalo, i když to picne, no tak tam bejvá zásobárna vody.

Hodně záleží, kdy ten kryt byl vybudován a kolik se do něj vrazilo. Ony kryty proti atomovým hřibům se začaly budovat po WWII, no jenže po WWII bylo potřeba nejprve dát mírumilovným pracujícím nažrat a zásobit je kuřivem, potom taky budovat obydlí pro mírumilovné pracující, protože, jednak, skrze WWII doznaly byty značné úhony, no a potom ta bytová situace byla celkově nic moc. No tak se to vzalo jedním vrzem, taký komplet se vybudoval: vybudoval se koldům, panelák, nebo tak něco, no a pod tím koldomem se vybudoval kryt proti atomovým hřibům.

Za RČS a ČSSR se o kryty, takové nebo makové, starala CO ČSLA, no a jak dobře? No, relativně dobře, když teda vezmeme v potaz, že se o to staral „státní podnik“. Ale to nic nemění na tom, že spousta krytů byla zastaralá, a v případě konfliktu, ve kterém by byly použity atomové zbraně, by moc parády nenadělaly.

Jak ale vidno, ve vojenských konfliktech se atomové hřiby neserou, protože kdyby se ve vojenských konfliktech sraly atomové hřiby, tak by neměl, potom, kdo páchat vojenské konflikty. Takže je to celé jenom akademická záležitost. No a kdyby se poškodil, třeba, reaktor v Temelínu, tak na to, zase, nebude čas – jako v Pripjaťi při Černobylu, atp.

Každá doba má svoje ideály do kterých investuje a čas odhaluje naše chyby